Z jednání o globálním paktu o migraci se v loňském roce stáhly Spojené státy, protože podle nich je pakt neslučitelný s migrační politikou Washingtonu. Kromě nich odsouhlasilo konečnou podobu všech 192 členských zemí OSN.
Generální tajemník OSN Antonio Guterres, předseda Valného shromáždění OSN Miroslav Lajčák a řada dalších představitelů vyzdvihli dojednání první globální dohody, která řeší migrační problematiku. „Migrace je fakt. Existuje po staletí. A další staletí existovat bude,“ prohlásil Lajčák. „Nikdy jsme ale neměli nástroj, který by nám pomáhal tento proces řídit,“ dodal.
Nacionalististické nálady a strach z cizinců
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó nicméně po páteční dohodě řekl diplomatům, že maďarská vláda nesouhlasí s klíčovými body paktu a bude diskutovat o „možnosti odstoupení od dohody“. Dokument definuje migraci jako základní lidské právo a tím podle ministra lehkomyslně migraci propaguje.
Podle OSN je ve světě asi 250 milionů migrantů, což představuje 3,4 procenta světové populace. Jednání o globální dohodě začala v důsledku migrační krize v Evropě v roce 2015, která byla největší uprchlickou krizí od druhé světové války. Příliv migrantů vyvolal v Evropě strach z cizinců a nacionalistické nálady.
Globální pakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci má za cíl řešit, proč lidé migrují, jak je chránit, jak je v nových zemích integrovat, jak umožnit jejich návrat domů a další otázky.
