Šéf NATO souhlasí s použitím zbraní na cíle v Rusku. Pro je i Česko

„Právo na sebeobranu zahrnuje i právo zasahovat cíle mimo ukrajinské území,“ řekl šéf Aliance. Na druhé straně hranice podle něj mohou být odpalovací zařízení, která útočí na Ukrajinu. „Když je Ukrajinci nemohou zasáhnout, je pro ně mnohem těžší se bránit,“ dodal.

Jeho slova podpořila nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová, která uvedla, že Nizozemsko nemá žádná omezení a doufá, že „jiné země, které mají odlišné postoje, to změní“. Estonský ministr obrany Hanno Pevkur doplnil, že doufá, že každá země, která darovala zbraně Ukrajině, umožní Kyjevu zaútočit na ruské území. „Nemůže být normální, že Rusko útočí velmi hluboko z ukrajinského území a Ukrajinci bojují s jednou rukou za zády,“ řekl.

184 fotografií

Ke Stoltenbergově výzvě se opatrně staví Itálie či Španělsko, český premiér Petr Fiala s ní však souhlasí. „Pokládám to za naprosto logické. Ukrajina jako napadená země má všechna práva k tomu, aby využila všechny možnosti pro svou obranu,“ uvedl v úterý Fiala v Praze před večerní schůzkou s premiéry Dánska, Nizozemska a Lotyšska a s polským prezidentem, se kterými chce hovořit o bezpečnostní spolupráci.

Západ by měl vědět, s čím si zahrává, když zvažuje povolit Kyjevu útoky svými zbraněmi na ruské území. Rusko diskuzi sleduje, řekl podle agentury TASS ruský diktátor Vladimir Putin.

Použití západních zbraní v Rusku je politikum

Zdeněk Petráš z Univerzity obrany uvedl, že z hlediska vojensko-strategického není žádný problém, když Ukrajinci použijí západní zbraně na ničení cílů na ruském území. „Je to ale záležitost politiky, kdy USA a další země se dívají za horizont válečného konfliktu. Nechtějí se jednoduše dostat do situace, kdy by tento způsob použití jejich zbraní při následném uspořádávání vztahů s Ruskem narážel na problém, že ta či ona země dovážela na Ukrajinu zbraně, kterými pak Ukrajinci ostřelovali ruské území,“ řekl Petráš.

Podle Petráše tedy celá záležitost není vojensko-strategická, ale politicko-strategická. „Alianci by takové použití zbraní do války nevtáhlo, to ne. Ale některé státy jednoduše nechtějí povolit použití zbraní na území Ruska právě z toho důvodu, že by s Ruskem pak těžko urovnávaly vzájemné vztahy,“ uvedl.

„Ať chceme nebo nechceme, Rusko tady bude existovat i po ukončení tohoto konfliktu, ať už s Putinem, nebo bez Putina. Ale to, že by mohlo dojít ke škodám na ruském území zbraněmi té které země, to by mohlo způsobit těžkosti na budoucím urovnávání vztahů s Ruskem,“ dodal Petráš.

Šéf NATO svůj postoj k používání západních zbraní v rusko-ukrajinském konfliktu sdělil už v rozhovoru, který minulý pátek uveřejnil týdeník The Economist. „Myslím, že nadešel čas, aby spojenci zvážili, zda neodvolat některá omezení, která zavedli na použití zbraní, které dali Ukrajině,“ uvedl tehdy Stoltenberg.

Argumentoval například tím, že v současnosti jsou boje intenzivnější u Charkova, který se nachází nedaleko ruské hranice. Dříve byly hlavním těžištěm bojů ukrajinské regiony okupované Ruskem. Jak Stoltenberg zmínil, někteří spojenci už tato omezení zrušili.

Podle týdeníku se Stoltenbergova výzva týká v první řadě americké administrativy, která chce kontrolovat, na jaké údery Ukrajina používá americké zbraně. „Je na každé zemi, ať se rozhodne. Myslím si však, že je na čase zvážit zrušení těchto omezení,“ řekl v úterý šéf NATO novinářům v Bruselu. „Máme právo podpořit Ukrajinu, to z nás nečiní stranu konfliktu,“ dodal.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval už v pondělí na Stoltenbergova dřívější prohlášení a řekl, že NATO je přímým účastníkem konfliktu na Ukrajině. Aliance pod vedením Spojených států se podle Peskova snaží konflikt eskalovat vojenskou rétorikou.

Podle Stoltenberga nyní Ukrajina nejvíce potřebuje systémy protivzdušné obrany. „Se spojenci v NATO i v EU pracujeme na navýšení dodávek munice i protivzdušné obrany, zejména střel Patriot,“ řekl s tím, že určitého pokroku se už podařilo dosáhnout, nicméně je potřeba dodávky urgentně navýšit.

„Tato válka může skončit zítra, jestliže se země, která ji začala, tedy prezident Putin, rozhodne, že přestane útočit na Ukrajinu. To se ale neděje a naopak útoků přibývá,“ dodal Stoltenberg.