Stoltenberg podle portálu Ukrajinska pravda popsal situaci na bojišti coby složitou a poznamenal, že Rusko dál postupuje podél fronty a mobilizuje další a další vojáky. „Rusko je připraveno obětovat muže i materiál pro marginální zisky,“ míní.
„Ale toto je vážné. V zásadě existují dva možné scénáře. Jedním je, že spojenci NATO budou schopni mobilizovat větší podporu a že Ukrajina bude schopna získat zpět víc území. Druhým scénářem je, že toho nebudeme schopni, a reálně hrozí, že se Rusko zmocní ještě více území a my se ocitneme v ještě nebezpečnějším postavení,“ varuje generální tajemník.
„Pokud však spojenci NATO splní to, co bychom měli, pak jsem si naprosto jistý, že Ukrajinci budou schopni dosáhnout nových úspěchů,“ dodal podle televize Sky News.
Aby bylo možné na Ukrajině dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, je podle něj nutné, aby tato země měla silnou armádu. „Protože to je jediný způsob, jak přesvědčit prezidenta Putina, že na bojišti nezvítězí. A je to jediný způsob, jak ho přesvědčit, že si musí sednout k jednacímu stolu a najít přijatelné řešení, v němž by Ukrajina zvítězila jako suverénní a nezávislý národ. Pevně věřím, že je to možné,“ zdůrazňuje Stoltenberg.
V sídle Severoatlantické aliance v Bruselu probíhalo dvoudenní jednání ministrů zahraničí NATO. Jeho hlavním tématem byla právě pomoc Ukrajině. Kyjev žádá spojence z NATO, aby poskytli další systémy protivzdušné obrany Patriot na ochranu před častými útoky ruských balistických raket.
Někteří spojenci se podle Stoltenberga zavázali, že se ve svých skladech porozhlédnou po dalších systémech vzdušné obrany. Šéf NATO uvítal oznámení řady spojenců z posledních dní o zvýšení pomoci Kyjevu. Konkrétně zmínil oznámení Německa, že v rámci české iniciativy poskytne téměř 600 milionů eur (15,2 miliardy korun) na nákup 180 tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, sdělení Velké Británie o poskytnutí 10 tisíc dronů, ale také informace o zvýšení pomoci z Francie či z Finska.
„Musíme ale udělat ještě víc. Musíme dát naší podpoře pevnější a trvalejší základ,“ dodal šéf NATO. Spojenci se podle něj během středečního jednání shodli, že právě v tomto úsilí pokročí a v následujících týdnech budou řešit, jak zajistit, aby Aliance hrála větší roli v koordinaci pomoci pro Ukrajinu.
Agentura Reuters s odvoláním na nejmenované diplomaty uvedla, že Stoltenberg přichystal návrh, který hovoří o vzniku takzvaného ukrajinského fondu ve výši 100 miliard eur na pět let. Jeho vznik by měl zabránit tomu, aby se Kyjev neocitl bez pomoci, pokud by se na podzim stal americkým prezidentem Donald Trump.
Panují totiž obavy, že Trump nebude Ukrajinu podporovat. Stoltenberg však ohledně svého plánu neprozradil žádné detaily s tím, že se o něm stále diskutuje. Několikrát pouze zopakoval, že je důležité, aby pomoc Ukrajině byla „méně závislá na dobrovolných příspěvcích a více na závazcích NATO“.
Nicméně řekl i to, že NATO nemá v úmyslu na Ukrajinu vyslat vojáky. „Nemáme v plánu mít na Ukrajině bojové jednotky NATO, nikdo nás o to nežádal,“ podotkl s tím, že země žádá zejména zbraně, munici a výcvik pro své vojáky. „NATO není a nebude stranou konfliktu na Ukrajině,“ dodal.
