Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Svět

Žena v čele NATO? Aliance se obává misogyna Trumpa, favoritem se stává Rutte

Nizozemský premiér Mark Rutte s někdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem (18. července 2019) foto: Profimedia.cz

Pokud by prezidentské volby v USA vyhrál Donald Trump, bylo by lepší mít v čele Severoatlantické aliance raději muže než ženu. Alespoň tak nyní údajně smýšlejí lídři NATO. Protože americký exprezident je svým problematickým vztahem k ženám dobře známý. Místo Ursuly von der Leyenové či Kaji Kallasové se do popředí dostává Mark Rutte, tvrdí The Times.
  20:07

Úřadující nizozemský premiér mezi kandidáty na nového generálního tajemníka NATO není jen proto, že je muž. Jako o favoritovi se o něm mluví už delší dobu. S tím, jak mezi světovými státníky roste nervozita z Trumpova návratu, se však jeho šance zvyšují. Mimo jiné třeba i proto, že tradičně upřímný a tvrdý Rutte už jednou někdejšího šéfa Bílého domu uzemnil.

Bylo to v roce 2018, kdy mu Trump tvrdil, že když nevyjde obchodní dohoda USA s Evropskou unií, bude to pozitivní. Rutte ho přerušil a opáčil: „Ne, nebude to ani trochu pozitivní.“ Teď navíc republikánský kandidát prezidentských voleb vyhrožuje, že Američané nepřijdou Evropě v případě napadení na pomoc, pokud sama nebude na svou obranu patřičně přispívat.

Stejně tak se NATO obává, že skončí i americká podpora Ukrajiny, která se už dva roky brání proti Rusku. Po Jensi Stoltenbergovi tak má nastoupit někdo, kdo Trumpa zvládne a u koho nebude exprezidentova misogynie na překážku, píše list The Times. Ten také připomíná, jak se Trump během svého prezidentství k různým evropským političkám choval.

O někdejší německé kancléřce Angele Merkelové například řekl, že ji nemůže vystát. „Ta ženská představuje všechno, co nenávidím,“ přiznal před sedmi lety jednomu z premiérů na summitu v Bruselu. O Therese Mayové, jež v minulosti vedla britskou vládu, zase prohlásil, že je „pošetilá“ a „katastrofa“. Nutno podotknout, že se svérázný Trump příliš uctivě nevyjadřoval ani o některých mužských kolezích.

Kromě toho jsou tu ovšem kauzy z jeho osobního života – ze sexuálního obtěžování nebo napadení už jej obvinily desítky žen. A podle rozhodnutí soudu z konce ledna musí jedné z nich zaplatit téměř dvě miliardy korun jako odškodnění za poškozování její pověsti. Novinářka Jean Carrollová Trumpa obvinila, že ji znásilnil. On ji pak veřejně označoval za lhářku.

Severoatlantickou alianci dosud vždy vedli muži a v osobě estonské premiérky Kaji Kallasové nebo šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, které patří mezi hlavní favoritky, se to mohlo změnit. Teď však zřejmě jejich naděje musejí ustoupit společnému zájmu.

Současný americký prezident Joe Biden a evropští lídři, mezi nimi třeba francouzský prezident Emmanuel Macron nebo německý kancléř Olaf Scholz, prý nechtějí riskovat. „Trump má za sebou minulost se ženami, kterou mnozí vnímají coby misogynní. Možná by bylo lepší vyhnout se tomu, že bude do této role dosazena žena,“ řekl britskému deníku nejmenovaný diplomat.

O Stoltenbergově nástupci by přitom mohlo být jasno „pravděpodobně v prvním čtvrtletí tohoto roku“. Sedmapadesátiletý Rutte má být zvolen 4. dubna. Pokud to tak bude a vítěz nizozemských parlamentních voleb Geert Wilders ani do té doby nesestaví vládu, Rutte bude muset předčasně opustit funkci úřadujícího premiéra.

„Dokud někoho nezvolíme, není to hotová věc,“ upozorňuje však diplomat NATO. „Není žádným tajemstvím, že Rutte má zájem a že alianční lídři mají zájem o něj. Už v minulosti se postavil Trumpovi,“ dodává.

Předsedkyně EK by v případě Rutteho zvolení měla zůstat ve své současné pozici, což by mimochodem znamenalo, že by případnému staronovému prezidentovi Spojených států musela čelit tak jako tak. Trumpova obchodní politika se totiž zřejmě i v budoucnu bude řídit heslem „Amerika na prvním místě“.

Ani Rutte však ještě svou budoucnost v NATO nemá úplně jistou. Podle agentury Bloomberg se totiž začíná ozývat Turecko a žádá ujištění, že ani on ani žádný jiný kandidát nebude upřednostňovat některé členské státy Evropské unie, konkrétně že „nepodlehne tlaku ze strany Řecka a Kypru“. Turci mají s těmito zeměmi dlouhodobě napjaté vztahy. A dokud toto ujištění nepřijde, Ankara Rutteho kandidaturu nepodpoří.

Obecně je však prý Turecko jeho jmenování vcelku nakloněno, říkají zdroje Bloombergu s tím, že je však jednou z několika zemí, které ještě neřekly jasné „ano“. Minulé léto nizozemská vláda zrušila omezení na prodej zbraní do Turecka. Zavedla je po tureckém vpádu na Kurdy ovládané severní Sýrie a zrušila poté, co se Ankara po měsících vyjednávání nechala přesvědčit, aby podpořila vstup Švédska do NATO.

Po Ruttem prý také Turci chtějí, aby je zapojil do partnerství Aliance s EU a aby zajistil, že mezi spojenci v NATO nebudou platit žádné restrikce na vývoz obranných prostředků.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!