Úterý 28. června 2022, svátek má Lubomír
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

NATO pošle síly na východ. Mají být dostatečnou odpovědí na možné hrozby

V Bruselu se konají summity NATO a EU. Státníci se sešli k takzvané „rodinné fotce“. (24. března 2022) foto: AP

Další podpora bojující Ukrajině, ale i pokračující odmítání bezletové zóny či vyslání mírové mise, jež by mohly zatáhnout Severoatlantickou alianci do přímé vojenské konfrontace s Ruskem. To jsou hlavní závěry mimořádného summitu NATO, kvůli němuž přijel do Evropy i americký prezident Joe Biden.
  20:17

Lídři Aliance se sešli přesně měsíc po ruském vpádu na Ukrajinu. „Zůstaneme sjednoceni v našem odhodlání postavit se ruské agresi, pomoct lidu Ukrajiny a bránit bezpečnost všech spojenců,“ stojí v jejich společném prohlášení. Varovali Rusko před použitím chemických zbraní.

„Spojenci v rámci NATO budou Ukrajině nadále poskytovat politickou i praktickou podporu v jejím statečném boji,“ uvedl v Bruselu český premiér Petr Fiala. Zároveň potvrdil, že Česko se bude aktivně podílet na posilování východního křídla aliance.

Ruští vojáci moc nechápou, za co vlastně bojují, stejně jako to nechápali ve válce s Finskem

V Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku mají být nově rozmístěny čtyři bojové jednotky, čímž se jejich celkový počet na východní hranici zvýší na osm. Podle Fialy by mělo jít až o 40 tisíc vojáků. Český parlament schválil vyslání až 650 vojáků na Slovensko. Češi by měli mít v mnohonárodní jednotce, v níž budou mít zastoupení vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a Spojených států, na starosti velení.

K jednání premiérů a prezidentů se na dálku připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Varoval je, že Rusko se nezastaví a že má prý v plánu napadnout i východní státy Aliance. Zároveň je vyzval k dodávce další vojenské pomoci. Konkrétně prý Ukrajina potřebuje bojové letouny, lepší protivzdušnou obranu, tanky či zbraně proti lodím.

Premiéři a prezidenti znovu odmítli zřízení bezletové zóny. Neuspěl ani polský premiér Mateusz Morawiecki s návrhem na vyslání mírové mise pod záštitou NATO. Morawiecki dal už předtím v rozhovoru pro Washington Post najevo nespokojenost, že USA, Německo a Francie prý podporují Ukrajinu příliš málo.

Odborník na bezpečnostní politiku a ředitel pražského Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV) Ondřej Ditrych hodnotí závěry mimořádného summitu kladně.

„Politicky se NATO otřepalo z ne zcela zvládnutého odchodu z Afghánistánu, který byl v loňském roce zdrojem určitého pnutí. Teď se ukázalo, že Aliance je schopna přijmout velmi konkrétní opatření k posílení obranyschopnosti svého východního křídla,“ uvedl.

Pro Rusy palivo i márnice. Lukašenka zahnali do kouta, za podporu Kremlu musí platit, tvrdí experti

Mimořádnou vrcholnou schůzku navíc považuje i za určitou předehru k řádnému summitu, který se uskuteční letos v červnu v Madridu. Podle Ditrycha bude pokračovat trend k posilování vojenské přítomnosti na východní hranici, a to i nastálo.

Nový impuls ke společnému postupu by se mohl podle ředitele ÚMV promítnout i do jiné oblasti, kde byla sice spolupráce plánována už v minulosti, ale často z ní v praxi z různých důvodů sešlo.

„Dá se očekávat, že se vrátí na stůl i myšlenka společných akvizičních projektů, protože moderní vojenské technologie jsou dost drahé a v takto integrovaném bezpečnostním společenství a při stávajícím tlaku na státní rozpočty to dává smysl,“ soudí Ditrych.

Zároveň ovšem připomíná, že strategické kultury jednotlivých členů jsou odlišné a mohou vytvářet i určité bariéry pro podobné kolektivní projekty. Ohledně dlouhodobého ukrajinského požadavku na bezletovou zónu se ředitel ÚMV domnívá, že podobný efekt by mohla vyvolat i dodávka sofistikovanějších systémů protivzdušné obrany. Mohlo by jít podle něj i o systémy ruského původu, protože s nimi umí Ukrajinci zacházet.

Vedoucí představitelé států NATO také odpověděli na otázku, kdo Alianci v budoucnu povede. Rozhodli totiž o prodloužení mandátu dosavadního generálního tajemníka Jense Stoltenberga o rok. Původně měl skončit již letos na podzim a poté zamířit do čela norské centrální banky. Zpráva, kterou oznámila vláda v Oslu začátkem února, vyvolala svého času značné pozdvižení, neboť se objevila v době, kdy Rusko pokračovalo v navyšování vojsk na hranicích s Ukrajinou.

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

Mohlo by vás zajímat