Neděle 26. května 2024, svátek má Filip
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Přijmout Ukrajinu a část nechat Rusku. Italský list píše o možném scénáři NATO

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě (20. dubna 2023) foto: ČTK

Odevzdání části území Rusku výměnou za vstup do NATO. I tak by mohla vypadat budoucnost Ukrajiny. Sice to není scénář, který by evropští politici rádi přiznávali, ale je to možnost, která se periodicky vrací prakticky ve všech neformálních rozhovorech. A stává se hlavním motorem urychlené pomoci Kyjevu.
  16:59

Minulou středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg znovu oživil myšlenku, že dříve či později dojde k připojení Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Ve čtvrtek to byl pro změnu americký ministr zahraničí Antony Blinken, kdo tuto perspektivu zopakoval.

Někteří ale považují za jedno z možných řešení, jak ukončit válku, vstup Ukrajiny do Aliance „výměnou“ za uznání ruských územních zisků. V tuto chvíli se nejedná o politicky příliš průchodnou variantu, ale de facto na stole je, píše italský deník la Repubblica.

Mnoho evropských lídrů i samotný Bílý dům se začali obávat, že tuto kartu zahraje Donald Trump v případě svého vítězství v listopadových prezidentských volbách. Bývalý americký prezident opakovaně ujišťoval, že pokud se vrátí, spor mezi Moskvou a Kyjevem rychle uzavře. A tato varianta by byla přesně to, co by ho uvedlo do role mírotvorce.

V podstatě by se jednalo o plán přenechat okupovaná území Kremlu, tedy Krym a další čtyři regiony dobyté v posledních dvou letech. A pak opevnit nové hranice. Jak? Tím, že by se zbytek Ukrajiny připojil k NATO.

Německé memento

Scénář se hodně podobá tomu, co se stalo po druhé světové válce s Německem. Stát byl rozdělen na dvě části, přičemž kontrola nad tou východní byla fakticky postoupena SSSR a západní byla v roce 1955 začleněna do NATO.

Před necelým rokem se na summitu Aliance ve Vilniusu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prezentoval právě žádostí o okamžité přidružení k NATO v naději, že bude možné uzavřít hranice, a vojensky tak reagovat na ruskou invazi.

Při té příležitosti se víceméně všichni partneři vyslovili proti tomuto nápadu, aby se vyhnuli přímé konfrontaci s Moskvou. Nyní by se však nálada mohla změnit. Zejména v případě, že se Trump vrátí do Oválné pracovny. A právě proto roste potřeba plnit sliby vůči Kyjevu co nejefektivněji.

Sám generální tajemník NATO zdůraznil, že je třeba, aby vojenská podpora byla trvalá a nebyla vázána na nepříznivý politický právě s ohledem na možnost Trumpova návratu do funkce prezidenta.

V neposlední řadě je pomoc Kyjevu důležitá proto, že pokud tato varianta skutečně nastane, je nezbytné, aby si Ukrajina do začátku příštího roku udržela co největší část svého území. A k dosažení takového cíle je třeba Zelenského armádu zásobovat zbraněmi, municí a možná i armádou. „Varianta Trump“ vyvolává v Evropě znepokojení, protože by zkrátka znamenala kapitulaci před ruským imperialismem.

Ruská protiofenziva je v plném proudu

Teororistický útok z konce března, k němuž se přihlásil Islámský stát, je pro Putina záminkou pro zintenzivnění bombardování jak válečných objektů, tak civilního obyvatelstva na Ukrajině. Je to právě ruský diktátor, který pokračuje v obviňování Kyjeva a Západu z možné role v útoku na koncertní síň.

I Kreml si je vědom, že rok 2025 bude příležitostí pro možné uzavření příměří. Letošek se však stále nese ve znamení těžkých bojů. Mobilizace 300 tisíc dalších vojáků, kterou Kreml nařídil, a Zelenským podepsaný zákon snižující věk pro mobilizaci na 25 let ukazují, že nadcházející měsíce budou klíčovými. Hranice mezi Ruskem a Ukrajinou je velmi dlouhá a je potřeba spoustu vojáků na její obsazení.

Blížící se listopadové volby v USA navíc fungují jako jekési stavidlo mnoha důležitých rozhodnutí. Putin momentálně v podstatě nemá zájem jednat se současným americkým prezidentem Joem Bidenem o příměří, ani o žádné jiné variantě. Učiní tak až s novým nájemníkem Bílého domu, bez ohledu na to, kdo to bude. Do té doby bude přitvrzovat ze své současné pozice. Tedy dobývat další kusy Ukrajiny. Kyjev a jeho spojenci se naopak musí o to silněji bránit. Na neválečné scénáře bude pravděpodobně dost prostoru příští rok, píše la Repubblica.