Pondělí 5. prosince 2022, svátek má Jitka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Nejhlubší krize od konce Jugoslávské války v roce 1995. Bosna znovu volí parlament, zlepšení je v nedohlednu

Vlajka Bosny a Hercegoviny. foto: Profimedia.cz

Vzájemná blokáda institucí Bosny a Hercegoviny bude nejspíš pokračovat i po parlamentních volbách. A s ní i problémy země, jako je vysoká nezaměstnanost.
  18:11

V neděli se v Bosně a Hercegovině konají volby. Při nich se rozhodne o složení parlamentů na všech úrovních i o trojčlenném prezidiu, jež představuje kolektivní vedení státu. Celkem se má rozhodovat o rozdělení šesti stovek mandátů, délka kandidátních listin přesáhla 150 stránek. O křesla usiluje 90 stran, 38 koalic a 17 nezávislých kandidátů.

Bosna a Hercegovina, tvořená Republikou srbskou a bosňáckochorvatskou federací, se nachází v nejhlubší krizi od konce války v roce 1995. Trpí dlouhodobou nefunkčností svých složitých institucí. V nich se vzájemně blokují hlavní politické strany Bosňáků, Srbů a Chorvatů.

Hlavním problémem země je masivní odliv obyvatelstva do zahraničí. Z 3,3 milionu lidí s volebním právem jich žije za jejími hranicemi více než milion, odkud se jich reálně zúčastní voleb jen asi 40 tisíc. Své štěstí hledali jinde v Evropě nejen v souvislosti s válkou, která skončila před 25 lety, ale zejména kvůli místní korupci a kriminalitě. Z těch, co dosud neodešli, nemá skoro třetina práci, v případě mladých lidí je nezaměstnanost dokonce 50procentní.

Z diplomacie do politiky a zpět. V Bratislavě se spekuluje o osudu Ivana Korčoka

Ke složitosti celého uspořádání přispívá, že nad státními institucemi bdí vysoký představitel mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu. Má mimořádné pravomoci, jež mu dovolují rušit zákony či sesazovat úředníky. Ten současný, Němec Christian Schmidt, chtěl před volbami prosadit změnu volebního zákona, na což už dlouho naléhali představitelé bosenských Chorvatů. Slibovali si od toho silnější postavení v jedné z komor parlamentu bosňácko-chorvatské federace.

Vzácná shoda v Záhřebu

Muslimští Bosňáci proti tomu ostře protestovali a srbský člen předsednictva Bosny a Hercegoviny, Milorad Dodik, dokonce prohlásil, že Schmidt by měl být prohlášen za „nežádoucí osobu“ kvůli nelegitimnímu zasahování do vnitřní politiky země. Změny ve prospěch bosenských Chorvatů přitom podporovala i vláda v Záhřebu. Chtěla najít mechanismy, jež Chorvatům poskytnou záruky, že jejich zástupce v tříčlenném předsednictvu bude legitimním představitelem chorvatských politických stran v Bosně a Hercegovině, což se dosud neděje. „Mým přáním je, aby rozhovory o reformě volební legislativy byly uzavřeny způsobem, aby nedocházelo k přehlasování,“ řekl premiér Andrej Plenković.

Jeho vláda vychází z principů Daytonsko-pařížské dohody, která ukončila válku v Bosně a Hercegovině. Počítala s jedním státem tvořeným dvěma entitami a třemi konstitučními národy.

Nejvíc umírají… civilové. Představa „humánní války“ vzala za své již během americké invaze v Zálivu

Mimochodem otázka postavení Chorvatů v Bosně a Hercegovině je jedním z témat, na kterých panuje shoda mezi vládou a prezidentem Zoranem Milanovićem. Prezident má omezené ústavní pravomoci, což bohatě kompenzuje zarážejícími prohlášeními. Proto ho v Sarajevu moc rádi nemají, přestože jeho manželka pochází z Hercegoviny.

Milanović na sebe hodně upozornil, když naznačil možnou blokádu vstupu Finska a Švédska do NATO kvůli změnám ve volebním zákoně Bosny a Hercegoviny. Chrovatský politolog Dejan Jović vidí paralely mezi prezidentem Milanovićem a první chorvatskou hlavou státu, Franjem Tuđmanem. „Probíhá ,retuđmanizace’ Chorvatska. Záhřeb nemůže psát zákony pro Sarajevo,“ řekl Jović pro stanici al-Džazíra.

Autor je spolupracovníkem redakce.

Autor:

Mohlo by vás zajímat