Mimo několika zákonem jasně daných možností, třeba v případě rizika pro zdraví matky, jsou umělé potraty v Německu nezákonné. Přesto je soudy v praxi netrestají, pokud žena, která chce zákrok podstoupit, předloží potvrzení, že absolvovala u státem certifikované organizace poradenství ohledně možných rizik.
Umělé potraty dál rozdělují Polsko. Na stole jsou čtyři návrhy, jak zmírnit přísný zákon o interrupcích |
V pondělí ovšem vládní komise navrhla umělé potraty do prvního trimestru (12. týdne) těhotenství zlegalizovat, respektive zrušit povinnost předkládat potvrzení o prodělaném školení ohledně rizik potratů, proti kterému od počátku brojí německé organizace hájící ženská práva. Z jejich pohledu tato povinnost ženy diskriminuje a omezuje jejich právo na „svobodu volby“.
„Legální a beztrestné“
„Trvat na protiprávnosti ukončení těhotenství v jeho rané fázi není udržitelné. Tady by měl zákonodárce vyvinout aktivitu a stanovit ukončení těhotenství za legální a beztrestné,“ uvedla členka komise Liane Wörnerová.
Její kolegyně Frauke Brosiusová-Gersdorfová ji doplnila slovy, že pro ženy nejde o pouhou formalitu. Je prý pro ně zcela zásadní, zda to, co činí, je, nebo není v souladu s platným právem.
Vládní komise v pondělí navíc doporučila zvážit také možnost legálnosti a beztrestnosti potratů až do 22. týdne těhotenství. Po 22. týdnu těhotenství, kdy je plod považován za schopný samostatného života, by interrupce podle komise měly zůstat sice v zásadě nezákonné, ale nemusí být trestné.
Arizona může vymáhat 160 let starý zákaz potratů, rozhodl soud. Ovlivní to volby |
Návrh má nyní projednat koalice levého středu kancléře Olafa Scholze, kterou tvoří sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální Svobodní demokraté (FDP), a případně připravit příslušné právní úpravy. Někteří koaliční politici ovšem nabádají k obezřetnosti vzhledem k tomu, že jde o citlivé téma.
„Vidíme snahy rozvířit i u nás vyhrocené debaty, které se odehrávají v USA nebo v Polsku,“ citoval týdeník Der Spiegel anonymně kruhy blízké liberální straně FDP.
Debaty okolo paragrafu 218, který řeší trestnost interrupcí, byly velmi živé zejména při sjednocení Německa v roce 1990. Souviselo to s odlišnými právními úpravami: zatímco v západním Německu platil až na několik výjimek úplný zákaz umělých potratů, v komunistickém východním Německu byly naopak až do 12. týdne gravidity legální. Proto platily po sjednocení země přechodně obě normy. V roce 1993 však byla schválena definitivní zákonná norma, jež platí dodnes.
Opozice je proti
Vládní koalici za její liberální plány ovšem kritizuje i opozice. „Nepotřebujeme novou úpravu interrupcí. Máme kompromis, který dokázal zabezpečit na desítky let společenský smír v této zemi,“ uvedla k tomu místopředsedkyně klubu křesťanských demokratů (CSU) Dorothee Bärová. Pokud ho prý chce koalice zrušit, riskuje tím společenské konflikty.
Uvolnění pravidel pro interrupce dlouhodobě odmítá i protimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Ta je naopak ještě navrhuje zpřísnit.
Není „právo na dítě“, míní Vatikán. Vadí mu náhradní mateřství i změny pohlaví |
Současná vládní koalice se v minulosti již tématu interrupcí jednou nepřímo dotkla. V roce 2022 zrušila desítky let staré ustanovení, které zakazovalo gynekologickým ordinacím, aby aktivně upozorňovaly na to, že provádí i umělé potraty.
Podle údajů Spolkového statistického úřadu připadalo v roce 2023 na deset tisíc žen 62 interrupcí. Celkový počet těchto zákroků v Německu v poslední době pohybuje okolo sta tisíc ročně.
Podle nedávného průzkumu agentury Forsa pro televizní stanice RTL/ntv valná většina – 72 procent – obyvatel Německa legalizaci umělého přerušení těhotenství v prvních 12 týdnech od početí schvaluje.
Vládní komise v pondělí mimo jiné zaujala stanovisko i k možnosti dárcovství vajíček. Německo je totiž kromě Lucemburska jedinou zemí Evropské unie, kde je to zakázáno. Komise označila změnu za přípustnou, „bude-li založena na právním základě zaručujícím nezbytnou ochranu dárkyň a zejména blaho dítěte“.
