Pátek 3. května 2024, svátek má Alexej
130 let

Lidovky.cz

Svět

Pobočka Erdoganovy AKP? Němce před eurovolbami dráždí nová strana Turků

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan (15. listopadu 2023) foto: Profimedia.cz

O křesla v Evropském parlamentu „zabojuje“ i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, obávají se němečtí politici. Do nadcházejících voleb se tam totiž hlásí i zbrusu nová politická strana DAVA, kterou založili lidé s tureckými kořeny, dobře známí na islámské scéně. Politici proto mluví o pobočce Erdoganovy strany AKP. Nová partaj však napojení na Ankaru odmítá.
  19:36

„Nacionalismus, protimuslimský rasismus, antisemitismus, stejně jako rostoucí ochota tolerovat v politice autoritářské struktury, se staly výzvami v celé Evropě. Neomezují se na jednu zemi nebo region,“ napsal před dvěma týdny na Facebooku spoluzakladatel strany Teyfik Özcan.

Partaj DAVA podle něj nabízí „nový politický domov pro mnohé občany“, které nezastupují současné strany. „Naším cílem je jasně pojmenovat nerovnost a společenské biasy jako takové a zajistit, že lidé s cizími kořeny plně uplatňují svá práva,“ pokračuje prohlášení s tím, že tito lidé často narážejí na problémy třeba při hledání bytu, ale i na schůzích vlády.

Podle Özcana je okolí dodnes nepovažuje za plnohodnotné členy evropské společnosti. Strana proto mimo jiné požaduje třeba „pragmatickou a ideologie prostou uprchlickou politiku“. „Už dnes Německu chybí statisíce kvalifikovaných pracovníků, přičemž tendence je rostoucí. Ekonomický výkon kvůli tomu klesá,“ poukazuje a hodlá tak zaplnit „politické vakuum“.

Němečtí politici se nicméně obávají, že je Demokratická aliance pro rozmanitost a probuzení pouhým výhonkem zavedené Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Ta je vládní stranou v Turecku a pevnou rukou ji vede dlouholetý turecký prezident Erdogan. V Německu žije přes tři miliony lidí s tureckými kořeny, přičemž zhruba polovina z nich je oprávněna volit.

„Odnož Erdoganovy AKP by byla další extremistickou stranou v zemi. Ideologická ignorance ‚semaforu‘ mu to bohužel usnadňuje: dvojí občanství pro Turky žijící v Německu se fakticky stává pravidlem. Mělo by se také konečně zastavit financování mešit ze zahraničí. Jinak bude vliv radikálních sil sílit!“ varuje někdejší ministr zdravotnictví a člen opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Jens Spahn.

Odkazuje přitom na současnou spolkovou vládu, které se podle tradičních barev zúčastněných stran přezdívá „semafor“, a na nový německý naturalizační zákon, který usnadní získání německého pasu.

Spolkový ministr zemědělství Cem Özdemir (Zelení), rovněž tureckého původu, pak na sociálních sítích poznamenal, že „Erdoganova pobočka kandidující tady ve volbách je to poslední, co potřebujeme“. „Domníváme se, že není dobré zakládat strany, které budí zdání, že je německá politika ovlivňována zvenčí,“ uvedl podle televize ZDF také bavorský premiér Markus Söder (CSU).

Naopak šéf poslanecké frakce Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) Rolf Mützenich nabádá ke klidu. „Musíme počkat, zda se strana vůbec stane relevantní,“ řekl. List Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) nicméně upozorňuje, že pro volby do Evropského parlamentu není stanovena žádná minimální hranice, kterou musejí kandidáti překročit. Už jedno procento získaných hlasů tak může znamenat zisk poslaneckých křesel.

Kampaň v mešitách je nasnadě

Do voleb, které se budou konat v červnu, strana vysílá právníka a dva lékaře – Fatiha Zingala, Aliho Ihsana Ünlüa a Mustafu Yoldaşe. A podle FAZ jsou všichni dobře známí na německé náboženské scéně. Hamburský lékař Yoldaş v minulosti vzbudil pozornost úřadů kvůli „podpoře hnutí Hamás a s ním spojených organizací“, Ünlü je zase dlouholetý funkcionář Turecko-islámské unie pro náboženské záležitosti (DITIB), která je přímo napojená na turecký vládní úřad pro náboženské záležitosti, známý pod zkratkou Diyanet.

Pod DITIB, jež je svého druhu jednou z největších organizací v zemi a sídlo má v Kolíně nad Rýnem, v současnosti spadá zhruba devět set mešit a tisíc duchovních, kteří získali vzdělání v Turecku. Právě přes turecké imámy v minulosti Ankara ovlivňovala německé muslimy. Je pravděpodobné, že i během nadcházející předvolební kampaně DAVA využije prostor ve „svých“ mešitách, podotýká německý deník.

Média také spekulují nad samotným názvem DAVA. Podobně znějící arabský výraz Da’wa se používá pro snahu muslimů přivést k islámu nemuslimy a je obdobou křesťanské misie. Tato konotace může sice zaujmout věřící Turky a německé muslimy obecně, k Erdoganovi kritické Kurdy a sekulární Turky to ovšem může naopak odradit.

Lídr nové strany Özcan nicméně jakékoliv napojení na Turecko odmítá. A kandidát Ünlü tvrdí, že je to „německá strana založená Němci“, kterou financují její členové a „dárci z Německa“. „DAVA zve strany, které mají zájem, aby se spolu s námi aktivně zapojily a společně se postavily za inkluzivní a spravedlivou budoucnost v Evropě,“ vzkazuje partaj.

Autor: