„Každý den mě znásilňovalo pět mužů. Někdy se přes den střídali. Opakovali mi, že mě upálí. Někdy jsem si přála, aby mě zabili. Vyzvala jsem je, ať mě zabijí, protože jsem nechtěla dál žít,“ vzpomíná ve zprávě jedna z členek nikaragujské opozice, kterou znásilňoval mimo jiné šéf policie. Ten jí rovněž fyzicky napadl a vulgárně jí nadával.
Všechna svědectví zveřejnila organizace Nicaragua Nunca Más anonymně, aby ochránila identitu obětí a jejich rodin a také aby předešla jejich vystavení dalšímu násilí ze strany státu.
V téměř 160 zdokumentovaných případech zaznamenala organizace 99 případů nucené nahoty, 14 výhrůžek znásilněním, deset případů sexuálního obtěžování a pořizování nahých fotografií a devět znásilněných lidí. O bití a kopání policejními agenty, vězeňskými dozorci nebo členy armády pak hovořilo 130 respondentů. Další způsoby mučení zahrnovaly elektrické šoky, pálení cigaretami nebo černým plastem a bití tupými předměty či zbraněmi.
Represe v Nikaragui zesílily po protivládních demonstracích v roce 2018, které žádaly odstoupení (nyní 77letého) Ortegy, jenž je u moci od ledna 2007, a uspořádání svobodných voleb. Při jejich potlačování zemřelo několik stovek lidí, mnoho z obětí byli vysokoškolští studenti. Režim poslal do vězení několik opozičních předáků i před prezidentskými volbami v roce 2021, někteří z nich totiž měli šanci Ortegu porazit.
Letos v únoru Nikaragua propustila a vyhostila do Spojených států 222 politických vězňů, kterým následně nabídlo občanství Španělsko, což většina přijala. O týden později zbavila tato středoamerická země občanství dalších 94 obyvatel.
Celý státní aparát Nikaraguy se od roku 2018 podle březnové zprávy OSN změnil v prostředek politické perzekuce obyvatelstva. Organizace rovněž potvrdila, že se Ortega, Murillová a nejvyšší představitelé bezpečnostních složek dopouští zločinů proti lidskosti vůči kritikům vlády.
