Překvapením voleb, již třetích za poslední čtyři roky, je nečekaně velký počet hlasů pro Socialistickou stranu (SP), kterou komentáře označují za krajní levici v čele s populárním politikem Janem Marijnissenem. Oproti volbám v roce 2003 se zvýšil počet poslanců SP z devíti na 26.
Voliči podle místních komentářů vzkázali politikům, že Nizozemsko musí být sociálnější. "Voliči vnímají globalizaci, imigraci a ztrátu svrchovanosti jako hrozbu pro svou bezpečnost a existenci, nyní a v budoucnosti," napsal list De Volkskrant. Podle deníku není náhoda, že ve volbách uspěly hlavně ty strany, které vedly úspěšnou kampaň proti euroústavě při loňském referendu.
Komentáře si také všímají vysoké volební účasti 80,1 procenta registrovaných voličů, tedy ještě o něco více než v minulých volbách (79,9 procenta).
"Je to chaos"
Balkenende se prohlásil vítězem voleb, ale připustil, že výsledek hlasování vytváří složitou situaci. "Bude to těžké. Potřebujeme nyní odhodlanost a chladné hlavy, protože nizozemští voliči očekávají v budoucnu sociální a pevnou politiku," řekl premiér svým přívržencům. Ministr financí z koaliční liberální strany (VVD) Gerrit Zalm označil výsledek bez okolků za "chaos".
Ani pravicový, ani levicový blok nebude mít v parlamentu potřebnou většinu 76 křesel. Strany budou muset hledat velké kompromisy. Královna Beatrix by měla nyní pověřit v souladu s tradicí sestavením vlády předsedu vítězné strany. Pokud se ale stane, že povolební jednání uváznou na mrtvém bodě, a někteří politologové to předpokládají, může královna určit nejprve takzvaného informátora. Jeho úkolem bude "pendlovat" mezi stranami a pokoušet se o vyjednání kompromisu.
Nizozemci měli vybírat poslance až v květnu 2007, ale Balkenendeho vláda se rozpadla už v červnu kvůli případu poslankyně somálského původu Ayaan Hirsiové Aliové, jež lhala v žádosti o azyl. Spory vedly až k odchodu menšího koaličního partnera z vlády.
Voliči podle místních komentářů vzkázali politikům, že Nizozemsko musí být sociálnější. "Voliči vnímají globalizaci, imigraci a ztrátu svrchovanosti jako hrozbu pro svou bezpečnost a existenci, nyní a v budoucnosti," napsal list De Volkskrant. Podle deníku není náhoda, že ve volbách uspěly hlavně ty strany, které vedly úspěšnou kampaň proti euroústavě při loňském referendu.
Komentáře si také všímají vysoké volební účasti 80,1 procenta registrovaných voličů, tedy ještě o něco více než v minulých volbách (79,9 procenta).
"Je to chaos"
Balkenende se prohlásil vítězem voleb, ale připustil, že výsledek hlasování vytváří složitou situaci. "Bude to těžké. Potřebujeme nyní odhodlanost a chladné hlavy, protože nizozemští voliči očekávají v budoucnu sociální a pevnou politiku," řekl premiér svým přívržencům. Ministr financí z koaliční liberální strany (VVD) Gerrit Zalm označil výsledek bez okolků za "chaos".
Ani pravicový, ani levicový blok nebude mít v parlamentu potřebnou většinu 76 křesel. Strany budou muset hledat velké kompromisy. Královna Beatrix by měla nyní pověřit v souladu s tradicí sestavením vlády předsedu vítězné strany. Pokud se ale stane, že povolební jednání uváznou na mrtvém bodě, a někteří politologové to předpokládají, může královna určit nejprve takzvaného informátora. Jeho úkolem bude "pendlovat" mezi stranami a pokoušet se o vyjednání kompromisu.
Nizozemci měli vybírat poslance až v květnu 2007, ale Balkenendeho vláda se rozpadla už v červnu kvůli případu poslankyně somálského původu Ayaan Hirsiové Aliové, jež lhala v žádosti o azyl. Spory vedly až k odchodu menšího koaličního partnera z vlády.
