Konzervativní Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) odstupujícího premiéra Marka Rutteho ve středu zopakovala, že nevstoupí do kabinetu s Wildersem s odkazem na odlišné názory na hospodářské otázky a postavení země v mezinárodních organizacích, jako je NATO a Evropská unie. VVD je nicméně ochotná nabídnout vnější podporu Wildersovi v otázkách jako je imigrace, píše Reuters.
Pieter Omtzigt, lídr středopravé strany Nová společenská smlouva (NSC), řekl, že „není připraven“ vstoupit do jednání s protiislámským Wildersem, přičemž citoval části programu PVV, které jsou v rozporu s nizozemskou ústavní ochranou svobody vyznání. Za další překážky označil i daňovou politiku PVV a její vyjádření ohledně omezení podpory Ukrajiny ve válce s Ruskem či odchod Nizozemska z EU.
Wilders během volební kampaně mírnil své postoje a od vyhlášení výsledků z minulé středy zdůrazňoval, že má v úmyslu být „předsedou vlády všech Nizozemců“ bez rozdílu původu nebo náboženství.
PVV získala ve volbách 37 křesel, čímž výrazně překonala očekávání průzkumů, píše agentura AFP. Wilders potřebuje k vládnutí podporu 76 poslanců ve 150členné sněmovně, a proto hledá partnery pro sestavení většinové koalice.
Jako druhá v hlasování skončila společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s 25 mandáty, favorizovaná vládní Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) skončila třetí s 24 křesly. Na čtvrtém místě se umístila strana NSC s 20 křesly.
Wilders po konci hlasování uvedl, že je pro koalici s NSC, VVD a protestní Stranou zemědělců (BBB), která získala sedm křesel. Ve středu řekl, že v případě neúspěchů při sestavení většinové koalice zváží i možnost menšinové vlády.
Většina analytiků nyní uvádí, že Nizozemsko nový kabinet nesestaví dříve než v polovině následujícího roku. AFP připomíná, že předchozímu vítězi Ruttemu se po volbách v roce 2021 podařilo vládu sestavit po 271 dnech.
