„Laureáti Ceny míru zastupují občanskou společnost ve svých domovských zemích. Po mnoho let prosazují právo kritizovat moc a chránit základní práva občanů,“ odůvodnil udělení ceny norský Nobelův výbor.
BREAKING NEWS:
The Norwegian Nobel Committee has decided to award the 2022 #NobelPeacePrize to human rights advocate Ales Bialiatski from Belarus, the Russian human rights organisation Memorial and the Ukrainian human rights organisation Center for Civil Liberties.
#NobelPrize https://t.co/9YBdkJpDLU
Předsedkyně výboru Berit Reiss-Andersenová odmítla, že by výběr oceněných byl myšlen jako politická zpráva ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi k jeho sedmdesátých narozeninám. Podle ní výbor je cena vždy udělena někomu za něco a ne „proti někomu“.
Kdo jsou laureáti?
Bjaljacki byl na Nobelovu cenu za mír nominován už v minulosti. Byl první osobností, která obdržela mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva. Je zakladatelem organizace Vjasna, největší a jedné z nejstarších lidskoprávních organizací v Bělorusku.
Běloruské úřady se opakovaně snažily Bjaljackého umlčet. Vězněn byl již v letech 2011 až 2014 a po rozsáhlých protivládních protestech proti Lukašenkovu režimu byl znovu zatčen v roce 2021 a je nadále zadržován.
„Cena pro běloruského bojovníka za lidská práva Bjaljackého je uznáním pro celý běloruský lid v jeho odporu vůči autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi,“ uvedl poradce běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské Franak Viačorka. „(Bjaljacki) je vězněn v nelidských podmínkách a my doufáme, že Nobelova cena přispěje k propuštění jeho i tisíců dalších,“ dodal Viačorka.
K osvobození všech politických vězňů v Bělorusku vyzvala také vůdkyně běloruské opozice Cichanouská, která Bjaljackému na twitteru poblahopřála a jeho vyznamenání označila za ocenění běloruského boje za svobodu.
Ruská nevládní organizace Memorial je zase známa odhalováním zločinů komunismu a stalinismu v někdejším Sovětském svazu. Ruský nejvyšší soud minulý rok rozhodl, že bude rozpuštěna. Podle organizace rozsudek byl politicky motivovaný.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 poskytla Memorialu svou rezidenci. Memorial bude za energie a údržbu rezidence platit Poslanecké sněmovně 25 tisíc korun měsíčně, uvádí server iROZHLAS.
Sdružení Memorial uvedlo, že udělení Nobelovy ceny je uznáním jeho práce na obranu lidských práv a těch kolegů, kteří v Rusku nadále trpí „nevýslovnými útoky a represemi“. „Povzbuzuje nás to v odhodlání podporovat naše ruské kolegy, aby pokračovali v práci na novém místě, navzdory nucenému rozpuštění Mezinárodního Memorialu v Moskvě,“ napsala podle agentury Reuters v prohlášení členka Memorialu Anke Giesenová.
Ukrajinské Centrum pro občanské svobody bylo založeno v roce 2007. Za svůj cíl považuje podporu občanských práv na Ukrajině a v prostoru Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Po ruské invazi na Ukrajinu zahájené letos v únoru začala tato nevládní organizace pomáhat s odhalováním potenciálních válečných zločinů ruských okupačních jednotek na Ukrajině.
Představitel Centra pro občanské svobody Volodymyr Javorskyj řekl, že Nobelova cena je pro organizaci důležitá, „protože jsme řadu let pracovali v zemi, která byla neviditelná“. „Je to pro nás překvapení. Ale lidskoprávní aktivity jsou hlavní zbraní proti válce,“ dodal.
Na cenu míru bylo navrženo 343 kandidátů
Letos zástupci Nobelova výboru vybírali ze 343 kandidátů - 251 jednotlivců a 92 organizací. V loňském roce si Nobelovu cenu odnesli novináři Dmitrij Muratov z Ruska a Maria Ressaová z Filipín za svůj boj za svobodu slova.
Loňskou cenu dostali za boj za svobodu slova filipínská novinářka Maria Ressaová a spoluzakladatel ruského listu Novaja Gazeta Dmitrij Muratov, který patří mezi kritiky prezidenta Vladimira Putina.
Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.
Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie deset milionů švédských korun (22,5 milionu Kč). Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela (1833-1896).
Máme z toho radost, uvedl Memorial
Letošní udělení Nobelovy ceny za mír pro obránce lidských práv z postsovětských zemí uvítali v Česku jak zástupci vládní koalice, tak i opozice. Radost z něj měla i česká pobočka oceněné ruské společnosti Memorial, jejíž dvě hlavní organizace loni ruské soudy zrušily.
„Jsem ráda, že se Nobelův výbor rozhodl ocenit představitele občanské společnosti, kteří se zasazují za základní lidská práva a svobody v postsovětském prostoru,“ napsala ČTK předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Uvedla, že ocenění organizace Memorial ji těší i z toho důvodu, že její aktivity dlouhodobě sleduje a podporuje. „Zrovna v poslední době jsem jí poskytla vilu předsedů Sněmovny jako zázemí pro činnost,“ připomněla.
Seznam laureátů ocenil místopředseda sněmovního zahraničního a evropského výboru Jaroslav Bžoch (ANO), odráží podle něho současnou situaci. Ocenění bojovníků za lidská práva z Ruska a Běloruska podle něho není jen uznáním jejich práce či políčkem ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. „Vnímám to i jako vzkaz občanům Ruska a Běloruska, těm, které tamní režimy perzekvují, že i na ně je pamatováno, že je nevnímáme paušálně jako zlo, že bychom je chtěli jednou přijmout do společenství vyspělých zemí, které ctí základní pravidla individuálních práv a svobod i mezinárodněprávní normy,“ sdělil ČTK Bžoch.
„Máme z toho obrovskou radost,“ uvedla na svém Facebooku česká pobočka Memorialu, který v Rusku proslul odhalováním zločinů komunismu v někdejším Sovětském svazu. Samotné sdružení Memorial pak uvedlo, že udělení Nobelovy ceny je uznáním jeho práce na obranu lidských práv a těch kolegů, kteří v Rusku nadále trpí „nevýslovnými útoky a represemi“.
8. října 2021 |
