Úterý 21. května 2024, svátek má Monika
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Jednání Izraele v Gaze nese znaky genocidy, tvrdí zpráva OSN

Izraelská vojenská technika u hranic Gazy (7. března 2024) foto: Reuters

Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná palestinská území Francesca Albaneseová se domnívá, že izraelská ofenziva v Pásmu Gazy páchá genocidu. Podle agentury AFP to uvedla ve zprávě, která má být v úterý předložena Radě OSN pro lidská práva. Izraelští představitelé dokument odmítají. Rada bezpečnosti OSN poprvé za této války vyzvala k okamžitému příměří.
  22:26

„Rozsah a povaha útoku na Gazu a destruktivní životní podmínky, které tím Izrael vyvolal, odhalují úmysl fyzicky zničit Palestince jako skupinu,“ uvedla Albaneseová ve zprávě nazvané Anatomie genocidy. Podle ní existují důvody se domnívat, že na Palestincích v Pásmu Gazy „byly spáchány činy genocidy“, které připomínají „etnické čistky“.

Albaneseová zmínila mimo jiné umírání civilistů, kteří se na výzvu Izraele evakuovali před boji na jih Pásma Gazy, a vyjádření některých vysokých izraelských představitelů, kteří navrhli vystěhovat Palestince z Pásma Gazy a nastěhovat tam židovské osadníky. Z toho se podle zpravodajky dá usuzovat, že Izrael záměrně používá „genocidní nástroje k dosažení etnických čistek“.

Izraelské zastoupení při OSN v Ženevě podle AFP tuto zprávu odmítlo a označilo ji za součást „kampaně zaměřené na podkopání samotné existence židovského státu“. Izrael vede válku proti palestinskému hnutí Hamás, nikoli proti palestinským civilistům, dodalo zastoupení.

Z genocidy v Pásmu Gazy obvinili Izrael také někteří státníci, například turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a další muslimští lídři. Jihoafrická republika obvinila Izrael z genocidy u Mezinárodního soudního dvora (ICJ), který koncem ledna vyzval izraelskou vládu, aby přijala kroky, které v Pásmu Gazy zlepší humanitární situaci a zabrání genocidě. O tom, zda se Izrael v Pásmu Gazy genocidy dopouští, či ne, haagský soud zatím nerozhodoval.

Humanitární krizi v Gaze, která podle OSN hrozí přerůst v hladomor, ale Izrael od lednového rozhodnutí ICJ nezmírnil. Minulý týden například vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl, že izraelské omezování dovozu a distribuce humanitární pomoci civilistům v Gaze by mohlo být považováno za válečnou strategii, a tudíž za válečný zločin. Podobně se už dříve vyjádřil také šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell, který obvinil Izrael, že v Gaze používá hlad jako zbraň.

K okamžitému příměří poprvé vyzývá OSN

Rada bezpečnosti OSN v pondělí přijala první rezoluci od začátku války v Pásmu Gazy loni v říjnu, která vyzývá k okamžitému příměří. To má trvat během muslimského měsíce ramadánu, který končí 9. dubna. Pro rezoluci hlasovalo 14 zemí, Spojené státy se zdržely.

Rada bezpečnosti OSN během současné války v Pásmu Gazy, která začala 7. října teroristickým útokem hnutí Hamás na Izrael, schválila dvě rezoluce žádající větší humanitární pomoc či „humanitární pauzy a koridory“, žádná dosud ale nevyzývala k příměří.

Text rezoluce, kterou navrhlo deset nestálých členů Rady bezpečnosti, podle deníku Haarec vyzývá k okamžitému klidu zbraní v Pásmu Gazy během ramadánu, což by mělo vést k trvalému příměří. Dokument také podle AFP požaduje propuštění všech rukojmích, které drží Hamás v Gaze od říjnového útoku, kdy v Izraeli zabil na 1 200 lidí a asi 250 unesl. Stovku propustil během dosud jediného příměří v této válce koncem listopadu.

Deník Haarec napsal, že příměří v rezoluci není podmíněno propuštěním rukojmích, ale obě výzvy jsou zmíněny paralelně. Právě kvůli tomu krátce před hlasováním Netanjahu pohrozil, že odvolá cestu svých vysokých úředníků do Washingtonu, plánovanou na tento týden, pokud USA rezoluci nevetují.

„Ve světle změny amerického postoje se premiér Netanjahu rozhodl zrušit cestu delegace do Washingtonu,“ oznámil Netanjahuův úřad po hlasování. Izraelští činitelé měli v USA jednat o Netanjahuově plánu zahájit operaci i na jihu Pásma Gazy v oblasti Rafáhu, kde ale nyní přebývá v nuzných podmínkách na 1,5 milionu Palestinců. USA se snaží Netanjahua od této operace odradit, pokud civilistům nezajistí bezpečnou evakuaci.

V delegaci, kterou Netanjahu v pondělí zrušil, měl být jeho ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, který jako pozorovatel zasedá i v izraelském válečném kabinetu, a poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi.

Netanjahu v pondělí označil americké nevetování rezoluce za „jasnou změnu postoje“. To ale odmítl bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby, podle něhož USA stále jasně podporují příměří výměnou za propuštění rukojmích.

Kirby dodal, že ve Washingtonu už je izraelský ministr obrany Joav Galant, který by se měl setkat s americkým bezpečnostním poradcem Jakem Sullivanem, ale i s ministrem obrany Lloydem Austinem či šéfem diplomacie Antony Blinkenem. Hovořit mají o chystané operaci Izraele v Rafáhu i o jednáních, která mezi Hamásem a Izraelem zprostředkovávají USA, Egypt a Katar.

Spojené státy od října vetovaly tři rezoluce vyzývající k okamžitému příměří, které nezmiňovaly propuštění rukojmích, napsal server The Times of Israel. USA se také při hlasováních Rady bezpečnost dvakrát zdržely, aby umožnily větší humanitární pomoc do Gazy.

Dosud poslední rezoluci, před tou dnešní, vetovaly v pátek Rusko a Čína, které odmítly americký návrh vyzývající k okamžitému a trvalému příměří. Rusko označilo návrh za zpolitizovaný a nedostatečně tvrdý vůči Izraeli. Rusko a Čína vetovaly americkou rezoluci ke Gaze také už v říjnu.

Pro příměří v Pásmu Gazy se loni dvakrát vyslovilo Valné shromáždění OSN. Pro v říjnu i v prosinci hlasovala více než stovka zemí, proti byly v obou případech mimo jiné Izrael, USA či Česká republika.

Autoři: ,