„Podezření o policejním nasazení programu Pegasus proti nevinným civilistům jako výsledek spolupráce nezodpovědného korporátu a zkorumpovaných institucí se potvrdilo. A ukázalo se, že Izrael se podobá svým sousedům mnohem více, než se zdálo.“
Tímto komentářem zareagoval v týdnu Einav Schiff z nejčtenějšího izraelského listu Jediot Achronot na čerstvé zjištění, že sledovací program Pegasus byl používán nejen různými kontroverzními režimy, ale i přímo v jeho zemi. Odhalil to investigativní novinář ekonomického deníku Kalkalist. „Vyšetřování ukázalo, že příkaz k nasazení spywaru proti civilistům, primárně oponentům tehdejšího premiéra Netanjahua, byl vydán v nejvyšších patrech policejní hierarchie, a to bez soudního posvěcení,“ tvrdí Kalkalist.
Izraelský pravicový politik Benjamin Netanjahu, který byl donedávna premiérem a čelil podezření a nyní i soudnímu procesu ohledně rozsáhlé korupce a zneužívání moci, v poslední fázi své vlády čelil výzvám a demonstracím, aby odstoupil. Právě za této situace měl úzký tým policistů v jeruzalémském ústředí sledovat nejen protivládní aktivisty, ale i třeba opoziční starosty měst, kde se měla konat protestní shromáždění.
Policie tezi o nezákonném politickém zneužívání softwaru, který má oficiálně sloužit k odhalování teroristů a závažné kriminality, odmítá. „Veškeré aktivity izraelské policie probíhají v souladu se zákonem na základě soudních příkazů a striktních pravidel,“ tvrdí. Kalkalist přitom zmínil i takový případ, jako je mapování jistého aktivisty, který v mobilu používal online seznamku pro homosexuály a policie poté sledovala i jeho kontakty a schůzky z této komunity. Prošetření celé kauzy už nařídil ministr vnitřní bezpečnosti Omer Bar-Lev i generální prokuratura.
Autoritáři na příjmu
Doposud byla aféra Pegasus pro izraelskou veřejnost spíše otázkou státní diplomacie a bezpečnostní politiky v zahraničí. Zmíněný program dokáže v napadených mobilech nepozorovaně monitorovat veškerou jeho komunikaci či spínat kameru, aniž by musel majitel toto sledování sám nějak iniciovat. Spyware vyrábí izraelská firma NSO Group a ta, stejně jako izraelské úřady, tvrdí, že export Pegasu podléhá přísnému schvalování státních institucí, podobně jako třeba prodej izraelských zbraní. Přesto – nebo možná právě proto – se v uplynulých měsících ukázalo, že Pegasus využívala celá řada represivních režimů.
„Výzkumníci uvádějí, že můj telefon byl napaden dvakrát, pravděpodobně Saúdskou Arábií,“ napsal na podzim bejrútský zpravodaj listu The New York Times Ben Hubbard, když na špehování novináře upozornilo kanadská sdružení The Citizen Lab. Podle jeho zprávy Hubbard v té době „chystal knihu o saúdskoarabském korunním princi Muhammadovi bin Salmánovi“. Pegasem byli sledováni i lidé z nejbližšího okolí saúdského exilového novináře Džamála Chášukdžího, jehož na podzim 2018 zavraždilo saúdskoarabské komando v Istanbulu. Za známými jednotlivými případy – Pegasus měl v telefonu i například francouzský prezident Macron – se však evidentně skrývá rozsáhlé několikaleté špehování v desítkách zemí.
Špehování i v Maďarsku
Když vloni v červenci přišla skupina investigativních novinářů z několika prestižních světových médií s odhalením o rozsáhlém globálním zneužívání izraelského spywaru, psala o seznamu více než 50 tisíc lidí, o které se instituce disponující Pegasem za uplynulých pět let zajímaly.
Proti opozici a kritikům ho kromě Saúdů využíval hlavně režim ve Spojených arabských emirátech, v Maroku, Ázerbájdžánu či v Ugandě. Skandál však vrhá stín i na některé evropské vlády. Už loni v létě se ukázalo, že ho využíval aparát Viktora Orbána v Maďarsku a od prosince se záležitost prošetřuje v Polsku – jak zjistil list New York Times, monitoring tam cílil na oponenty kontroverzní reformy soudnictví.
Izrael se kvůli aféře ocitl pod tlakem zahraniční vlád i lidskoprávních či profesních skupin jako je Amnesty International či Výbor na obranu novinářů. V listopadu zařadilo americké ministerstvo obchodu na sankční režim firmu NSO Group za podkopávání zákonnosti a bezpečnostních zájmů USA.
Izrael v reakci přislíbil administrativní zpřísnění vývozních pravidel. Stále ale visí ve vzduchu podezření, že podpora různým represivním, avšak spřáteleným vládám, může být odrazem zákulisní zahraniční politiky židovského státu. „Izraelská ministerstva zahraničí a obrany také kauzu stále neřeší coby krizi porušování lidských práv, ale jako trhlinu v izraelském PR,“ shrnul včera pro Lidovky.cz jeruzalémský advokát a aktivista Eitay Mack.
Autor vede Centrum blízkovýchodních studií na Metropolitní univerzitě Praha.
