Pondělí 20. května 2024, svátek má Zbyšek
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Vztahy Ruska a NATO jsou na úrovni přímé konfrontace, řekl mluvčí Kremlu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov (12. září 2023) foto: Reuters

Vztahy Ruska a NATO se dostaly na úroveň přímé konfrontace a Severoatlantická aliance se zapojila do konfliktu na Ukrajině, prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško předtím řekl, že vztahy NATO a Ruska se zhoršují, ale že Moskva nemá v úmyslu jít se zeměmi Severoatlantické aliance do konfliktu.
  12:47

„Fakticky se tyto vztahy dostaly na úroveň přímé konfrontace. Země NATO, aliance jako taková, jsou už skutečně zavlečeny do konfliktu okolo Ukrajiny,“ citoval Peskova deník Vedomosti. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina také kritizoval rozšiřování NATO, s čímž podle něj souvisí přibližování armádní infrastruktury Aliance k ruským hranicím.

Země Severoatlantické aliance, které považují Ruskou válku proti Ukrajině za nevyprovokovanou, podporují Ukrajinu dodávkami zbraní nebo výcvikem jejích vojáků a poskytováním zpravodajských informací. Po ruském vpádu na Ukrajinu se ke vstupu do NATO v obavách z ruské rozpínavosti rozhodlo Finsko a Švédsko.

Náměstek ruského ministra zahraničí Gruško ve čtvrtek publikovaném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k 75. výročí založení Aliance zveřejněném rozhovoru nicméně tvrdil, že Rusko nemá v úmyslu vstupovat se zeměmi Aliance do konfliktu. „V každém případě my takové úmysly nemáme, pokud jde o členské země aliance,“ řekl Gruško. Uvedl ale, že vztahy mezi NATO a Ruskem se zhoršují a že všechny kanály dialogu mezi Moskvou jsou na „kritické nulové úrovni“, z čehož obvinil Washington a Brusel.

Putin na konci března označil za „naprostý nesmysl“, že by Rusko mohlo zaútočit na Polsko, Pobaltí nebo Česko. „Vůči těmto státům nemáme agresivní úmysly,“ uvedl šéf Kremlu. „Prostě nesmysl, další způsob, jak oklamat své obyvatele a jak dostat z lidí další peníze, aby nesli břemeno na svých bedrech,“ řekl v souvislosti s náklady na pomoc Ukrajině ze strany Západu.

Putin vyslal v noci na 24. února 2022 ruská vojska na Ukrajinu, a rozpoutal tím nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Předtím Moskva v reakci na obavy Západu a Kyjeva opakovaně tvrdila, že na sousední zemi nezaútočí. Jedním z deklarovaných ruských cílů invaze na Ukrajinu bylo zabránit NATO v rozšiřování jeho působnosti v blízkosti Ruska.

Moskva už dříve uváděla, že se NATO svojí podporou Ukrajiny de facto stává stranou konfliktu. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve středu také prohlásila, že se Aliance vrátila k myšlení z dob studené války. Novinářům řekla, že Severoatlantická aliance nemá místo v takzvaném „multipolárním světě“, o který usiluje Moskva, aby ukončila dominanci USA.

NATO vzniklo po druhé světové válce jako obranná aliance. Ve čtvrtek si připomíná 75. výročí zakládající smlouvy, kterou v roce 1949 podepsalo 12 zemí. Po posledním rozšíření o Finsko a Švédsko má nyní Aliance 32 členů. Rusko vede vojenskou alianci nazvanou Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), jejímiž členy je několik bývalých sovětských republik.

  • NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
  • V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
  • V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
  • K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
  • Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
  • V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
  • V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
  • V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
  • V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
  • V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
  • Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
  • Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
  • Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.
< >  
Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!