„To, že boj a snažení Evropy o svobodu neskončily v roce 1989, nám dnes ukazuje dění na naší východní hranici,“ řekl Morawiecki na univerzitě v německém Heidelbergu. Vtrhnutí ruské armády na Ukrajinu označil za důsledek toho, že někteří v Evropě prosazovali své obchodní zájmy na úkor bezpečnostních zájmů celého kontinentu. Za to podle polského premiéra nyní platí Ukrajinci svou krví.
„Zítra to ale může být krev litevská, naše, česká a třeba také německá,“ řekl Morawiecki. Ruského autoritářského prezidenta Putina označil za fašistu, který je zaslepen vizí o vlastním světě. Putinův pohled na svět ale nesmí podle premiéra převážit, neboť by to mělo nedozírné následky pro Evropu, jejíž postavení ve světě by se stalo okrajové.
„Bylo by to horší než Vietnam,“ řekl v přirovnání s vojenským neúspěchem, kdy se Spojené státy snažily zabránit rozšíření severovietnamského komunistického režimu i na jih této asijské země.
Morawiecki nepochybuje o tom, že válka na Ukrajině je bojem hodnot. „Za co skutečně Ukrajinci bojují? Za co pokládají své životy? Proč se hned nevzdali druhé největší armádě světa? Ukrajinci dnes bojují nejen za svou svobodu, ale za svobodu nás všech. Porážka Ukrajiny by byla porážkou Západu a svobodné světa,“ řekl. „Kdyby bojovali jen za materiální hodnoty, dávno by prohráli,“ poznamenal o ukrajinském odhodlání bránit se.
Vnuci ukrajinských vojáků jednou budou podle Morawieckého pyšní na to, co jejich dědové dnes dokázali. „S hrdostí budou říkat, že děda bojoval u Chersonu, že odrazil útok na Kyjev a že padl v bitvě o Mariupol,“ uvedl. Zmínil také, že vedle ukrajinského odhodlání je nepostradatelná podpora Spojených států. „Bez pomoci USA by Ukrajina nebyla schopná se bránit,“ řekl.
A nynější nepostradatelnost USA pro obranu Evropy je podle Morawieckého důvodem, proč Polsko navyšuje výdaje na armádu ke čtyřem procentům hrubého domácího produktu (HDP). „Silnou armádu nebudujeme jen pro sebe, ale i pro naše spojence,“ řekl. V této souvislosti navrhnul uvolnění jednoho z fiskálních maastrichtských kritérií. Výdaje na obranu by se podle něj neměly započítávat do limitu schodku veřejných financí, které kritéria stanovují do tří procent k HDP.
Evropa jako univerzita pravdy
Morawiecki ujistil studenty a posluchače přednášky, že Polsko má stejný názor na právní stát jako Německo, ačkoli bývá Varšava kritizována, že tomu tak není. Zmínil i sporné téma polského požadavku na vyplacení válečných reparací od Německa.
Premiér řekl, že je Evropanem, neboť je Polákem, proto nestojí o centralizovanou Evropu, ale o silnou Evropu silných národních států. „Musíme najít rovnováhu mezi západem, východem, severem a jihem Evropy,“ řekl.
Premiér se rovněž kriticky vyslovil proti některým snahám omezovat debaty na univerzitách, neboť rozhodování o tom, co se smí a nesmí, jen podkopává univerzitní hledání pravdy. A to podle něj platí i pro kontinent. „Evropa by měla být katedrálou dobra a univerzitou pravdy,“ řekl.
Morawiecki se v projevu vrátil i do minulosti, konkrétně ke druhé světové válce. Ta podle premiéra připravila Polsko nejen o miliony lidských životů, ale v konečném důsledku po započítání následného komunistického režimu v područí Sovětského svazu také o desítky lety svobodného vývoje. Řekl, že skutečné usmíření mezi agresorem a obětí je možné jen díky odškodnění, které Polsko na Německu žádá. Berlín ale tuto kapitolu považuje za uzavřenou, neboť má za to, že Varšava se svých nároků v minulosti opakovaně zřekla.
Reparace Morawiecki považuje za důležité i pro poválečnou obnovu Ukrajiny. Chce proto, aby Evropa začala důrazně zabavovat ruský majetek, který by následně posloužil k financování rekonstrukce zpustošené země.
