Dosud vládnoucí Právo a spravedlnost, které je u moci od roku 2015, získalo v posledních volbách ve 460členném Sejmu – dolní komoře parlamentu – 194 křesel a podle médií je nepravděpodobné, že najde koaličního partnera.
Všeobecně se očekává, že příští vládu bude schopna sestavit koalice proevropských stran pod vedením někdejšího polského premiéra a šéfa Evropské rady Donalda Tuska. Občanská koalice (KO), Třetí cesta a Nová levice získaly dohromady 248 křesel v Sejmu a daly už dříve najevo, že chtějí kabinet vytvořit.
V dolní komoře parlamentu bude také krajně pravicová Konfederace.
Duda, blízký spojenec národně konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS), před volbami dával najevo, že sestavením vlády pověří zástupce té strany, která volby vyhraje. Nedávno za vážné kandidáty na premiéry Duda označil Tuska a Morawieckého.
Podle polské ústavy je prvním krokem při formování vlády rozhodnutí prezidenta pověřit někoho sestavením kabinetu, který musí následně schválit parlament. Poté může hlava státu jmenovat premiéra a vládu. Pokud kabinet nezíská podporu zákonodárců, šanci sestavit vládu dostane od Sejmu jiný kandidát.
„Pokud mise Mateusze Morawieckého selže, Sejm představí jiného kandidáta na předsedu vlády a já ho okamžitě pověřím sestavením kabinetu,“ uvedl v pondělí Duda podle serveru Onet.pl.
Dudovo rozhodnutí v pondělí přivítal mluvčí PiS Rafal Bochenek, který ho na sociální síti X označil jako „potvrzení dlouholeté ústavní tradice“ Polska.
Volby v Polsku |
Tusk krátce před prezidentovým projevem řekl, že se stane premiérem, ať se hlava státu rozhodne jakkoliv. „Tato hra... zbytečně vystavuje polské zájmy citelným ztrátám, ale... nic to nezmění,“ uvedl podle agentury Reuters. Politik podle Reuters dříve naléhal na Dudu, aby neotálel s jeho pověřením sestavit vládu, a argumentoval tím, že zdržení by mohlo poškodit šance na odblokování finančních prostředků EU určených pro Polsko, které Brusel zmrazil kvůli sporu o polské soudní reformy.
Vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost volby do Sejmu vyhrála se ziskem 35,38 procenta hlasů. Druhá skončila s 30,7 procenta hlasů proevropská Občanská koalice. Na 14,4 procenta voličů podpořilo středovou Třetí cestu, čtvrté místo obsadila Nová levice s 8,61 procenta hlasů. Pátá byla krajně pravicová Konfederace, která získala 7,16 procenta hlasů.
Právo a spravedlnost v Polsku zvítězilo už potřetí v řadě.
