Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí uvedl, že během čtyř dnů bude propuštěno dohromady 50 rukojmích a že zajatci, kteří jsou ze stejné rodiny budou propouštěni ve stejné skupině. Na tom, kteří rukojmí budou osvobozeni, panuje podle mluvčího shoda. V pátek to má být 13 žen a dětí.
Spolu s klidem zbraní začne podle mluvčího do Pásma Gazy také proudit humanitární pomoc, ačkoliv půjde jen o „zlomek toho“, co válkou zničená oblast potřebuje. Katar si podle Ansárího přeje, aby přestávka v boji nakonec vedla k trvalému příměří. Podobné přání již ve středu vyjádřilo několik dalších arabských států.
Součástí dohody, kterou kromě Kataru pomáhaly vyjednat Egypt a USA, je postupná výměna asi 50 rukojmích držených zejména Hamásem v Pásmu Gazy, především dětí a žen, za 150 Palestinců zadržovaných v izraelských věznicích.
Hamás již dříve uvedl uvedl, že zadržuje asi 210 z přibližně 240 rukojmích unesených z Izraele během útoku 7. října. Další radikální skupina Palestinský Islámský džihád (PIJ), která se na útoku na jižní Izrael podílela, údajně zadržuje zbytek rukojmích.
Příměří má trvat čtyři dny, podle Izraele je ale možné ho prodloužit, a to vždy o den za každých deset dalších propuštěných rukojmích.
Izraelská diplomacie původně očekávala, že první rukojmí získá zpět už ve čtvrtek a podle egyptské státní televize měl dočasný klid zbraní mezi Izraelem a Hamásem vstoupit v platnost už ve čtvrtek dopoledne.
Izraelský poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi nicméně oznámil, že „propouštění bude zahájeno podle původní dohody mezi stranami nejdříve v pátek“. K odkladu neposkytl žádné vysvětlení, ve zprávě pouze uvedl, že vyjednávání o propuštění rukojmích „celou dobu pokračuje“.
Rukojmí by měli být v rámci dohody předáni zřejmě mezinárodnímu Červenému kříži nebo Červenému půlměsíci a z Pásma Gazy by se měli dostat nejprve do Egypta.
K dohodě o propuštění rukojmích vyzývali stále silněji izraelskou vládu příbuzní unesených, kteří kvůli tomu pořádali demonstrace a minulý týden šli i protestní pochod z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Izrael po útoku Hamásu, který si vyžádal na 1 200 obětí, včetně žen a dětí, zahájil bombardování Pásma Gazy, při němž podle palestinských úřadů zemřelo na 14 tisíc lidí, z toho dvě třetiny žen a nezletilých.
Do Pásma Gazy rovněž Izrael po 7. říjnu zastavil dodávky elektřiny, vody, paliva, potravin, léků i zdravotnického materiálu. Kvůli blokádě a ostřelování přestaly v oblasti fungovat už dvě třetiny nemocnic.
O situaci v Pásmu Gazy mají ve čtvrtek v Izraeli a na okupovaném Západním břehu jednat premiéři Španělska a Belgie Pedro Sánchez a Alexander de Croo. Španělsko nyní předsedá Evropské unii a Belgie od něj předsednictví převezme 1. ledna.
Hizballáh pod palbou
Při středečním izraelském náletu na jih Libanonu zahynulo pět bojovníků libanonského radikálního hnutí Hizballáh, informovala agentura Reuters s odvoláním na Hizballáh a další tři zdroje. Izraelská armáda v prohlášení uvedla, že její letouny zasáhly infrastrukturu radikálů, o obětech se nezmínila.
Hizballáh v noci na čtvrtek oznámil smrt pěti svých členů ve vesnici vzdálené zhruba deset kilometrů od izraelských hranic, čímž se celkový počet jeho bojovníků zabitých od vypuknutí násilností podél hranice zvýšil na 85. Jedním z nich se při izraelském bombardování v noci na dnešek stal podle zdrojů agentury AFP i syn předního představitele Hizballáhu.
Izraelské síly uvedly, že její jednotky zasáhly dvě buňky, které střílely na izraelské vojáky nebo se pokoušely vypálit rakety na Izrael. Armáda neupřesnila, na jaké místo útočila.
V hraniční oblasti mezi Izraelem a Libanonem panuje napětí od začátku války v Pásmu Gazy, kterou vyvolal útok ozbrojenců z palestinského radikálního hnutí Hamás na jižní Izrael. Při vpádu radikálů zahynulo na 1200 lidí. Při odvetném izraelském bombardování zemřelo od 7. října přes 14 000 Palestinců, uvádějí úřady v Pásmu Gazy ovládané Hamásem.
Izrael a Íránem podporovaný Hizballáh – spojenec Hamásu – se od té doby ve stále intenzivnějších bojích na izraelsko-libanonské hranici navzájem ostřelují.
