Úterý 27. února 2024, svátek má Alexandr
130 let

Lidovky.cz

Svět

Putin nařídil rozšířit armádu. Jde o dobrovolný nábor, tvrdí ministerstvo

Rekruti ruské armády se účastní vojenského výcviku na střelnici v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. (4. října 2022) foto: AP

Putin nařídil svým výnosem zvýšit počet ruských vojáků skoro o 170 tisíc, na 1 320 000 vojáků, píše agentura TASS. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se neplánuje žádná mobilizace. Navýšení sil bude údajně probíhat postupně, týkat se má těch občanů, kteří projeví zájem se stát smluvními vojáky.
  21:11

Nový výnos stanovuje počet personálu ozbrojených sil na 2 209 130 lidí, z toho 1 320 000 vojáků. V předchozí vyhlášce, která platila od 1. ledna 2023, personál ozbrojených sil čítal 2 039 758 lidí, z toho 1 150 628 vojáků, uvádí ruská agentura TASS. Podle agentury AFP to znamená navýšení počtu míst v armádě o 15 procent.

Experti předpokládají, že další mobilizace jako krajně nepopulární opatření nebude vyhlášena přinejmenším do prezidentských voleb, které se mají konat příští rok v březnu. Když Putin loni v září vyhlásil „částečnou mobilizaci“ asi 300 000 záložníků k doplnění ztrát, které utrpěly ruské jednotky válčící proti Ukrajině, statisíce Rusů v branném věku podle odhadů odjely z Ruska.

Sergej Krivenko z nevládní organizace na obranu lidských práv Graždanin. Armija. Pravo (Občan, armáda, právo) řekl ruské redakci BBC, že se opakuje situace před loňskou mobilizací. „Formálně se má početnost (armády) zvýšit o 170 000 lidí, ale s přihlédnutím k výši ztrát bude ministerstvo obrany reálně potřebovat doplnit chybějících 300 000 vojáků,“ prohlásil. Lze tím podle něj vysvětlit nynější „hony“ na brance, povolávané k roční povinné službě v armádě. Vojenské správy podle aktivisty zřejmě spěchají „splnit plán“, aby včas vycvičily dost vojáků, které po odchodu do zálohy bude možné povolat zpět do armády v rámci příští mobilizace.

Ministerstvo obrany vysvětlilo zvýšení tabulkového počtu příslušníků ozbrojených sil „zvýšením hrozeb“, kterým Rusko čelí kvůli „speciální vojenské operaci“, tedy válce proti Ukrajině, a kvůli pokračujícímu rozšiřování Severoatlantické aliance, zvyšování počtu aliančních sil u ruských hranic a kvůli růstu potenciálu taktických jaderných sil NATO vzhledem k nastávající výměně asi 200 zastaralých amerických jaderných bomb na základnách v Evropě a v Turecku za modernější, vysoce přesnou verzi.

„Za současných podmínek je dodatečné zvýšení bojové síly a velikosti ozbrojených sil adekvátní reakcí na agresivní aktivity NATO,“ uvedlo ministerstvo.

V polovině září velitel norských ozbrojených sil upozornil, že stavy ruských jednotek v polárních končinách u Norska klesly na pětinu oproti stavu před rozpoutáním války proti Ukrajině. Takové oslabení podle generála svědčí o tom, že si Putin velmi dobře uvědomuje, že NATO nijak Rusko neohrožuje.

„Pokud by věřil, že ohrožujeme Rusko, nemohl by přesunout své vojáky na Ukrajinu, aby tam vedl válku,“ řekl generál Eirik Kristoffersen po schůzce se svými protějšky z členských zemí NATO v Oslu. Tento vzorec ruského chování platí i vůči Finsku poté, co v dubnu vstoupilo do NATO, poznamenal tehdy předseda Vojenského výboru NATO Rob Bauer. Rusové podle něj sice o hrozbě NATO hovoří, ale fakticky se chovají jinak.

Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!