Ten sice nejde tak daleko, jako například jeho francouzská nebo španělská verze - například neumožňuje adopci dětí - ale už samo částečné zrovnoprávnění nesezdaných svazků (i heterosexuálních) se sezdanými je v italských podmínkách revolucí. Revolucí, které se Vatikán snaží zabránit.
Podle italských specialistů na vatikánské záležitosti jde o největší vměšování Apoštolského stolce do italské politiky za posledních padesát let. „Církev si plete svoji roli,“ říká Prodi, sám horlivý katolík. Prodiho vláda má v parlamentu jen těsnou většinu, a to i díky hlasům sedmi křesťanských demokratů. Vatikán proto vidí šanci, jak přijetí zákona, známého v Itálii jako DICO, zabránit.
Vatikánský deník L'Osservatore Romano vede proti Prodimu téměř každodenní útočnou kampaň a varuje, že přijetí zákona, které by se v celé Itálii mělo týkat až jednoho milionu lidí, zasadí další úder tradičnímu pojetí rodiny. Papež Benedikt XIV. pak prohlásil, že návrh zákona představuje „útok na základní křesťanské hodnoty“.
Vatikán mobilizoval v Itálii své nepolitické organizace. Například vlivné Sdružení katolických právníků vydalo prohlášení, že DICO by představoval porušení ústavy. Do Říma je pak na květen svolána velká katolická demonstrace. Nejpodstatnějším krokem má být však vydání pastýřského listu, v němž, jak uvádí kardinál Camillo Runi, má být poukázáno na to, jak by se měl zachovat „správný katolický politik“.
