Úterý 23. dubna 2024, svátek má Vojtěch
130 let

Lidovky.cz

Revoluce, která pěstovala kulturu teroru. Padesát let od krvavého běsu v Číně

Svět

  12:08
PEKING/PRAHA - Dodnes je poeticky nazývána „kulturní revolucí“, ačkoliv nebyla ani kulturní, ani revoluční. Události v Číně v letech 1966 až 1969 byly spíš nezvládnutým vnitrostranickým bojem, kterému padly za oběť statisíce lidí, podle některých odborníků až miliony. Za počátek kulturní revoluce v Číně je považován oběžník z 16. května 1966, kterým schválil ústřední výbor čínské komunistické strany základní koncepty nové politické linie.

Kulturní revoluce v Číně (snímek z pekingského náměstí Nebeského klidu, 1966). foto: ČTK

„Zničíme všechny staré ideje, starou kulturu, staré zvyky vykořisťovatelských tříd a změníme v nadstavbě všechno, co neodpovídá socialistické ekonomické základně... Srazíme ty u moci, kteří jdou cestou kapitalismu. Srazíme reakční buržoazní autority, srazíme všechny buržoazní royalisty, srazíme všechny nestvůry a démony!“ vyhlásil pak v srpnu 1966 oficiálně cíle ministr obrany Lin Piao, zanedlouho sám oběť revoluce.

Cítil jsem se hůř než pouliční šlapka, říká básník týraný čínským režimem

Počátky této neslavné éry sahají do 50. let, kdy v Číně probíhaly různé budovatelské kampaně bojující takřka proti všemu a proti všem. Rychlý hospodářský rozvoj měl zajistit „velký skok“; pokus předsedy ČLR Mao Ce-tunga o rychlý vývoj ve „skocích“, založený na výsadní produkci oceli a železa, se ale nepodařil. Rolníci v obrovských lidových komunách stavěli malé pece a tavili železo, místo aby seli obilí. Následoval hladomor v letech 1959 až 1961 a ústup Maa do pozadí.

Nový prezident Liou Šao-čchi a generální tajemník ÚV KS Teng Siao-pching se ve snaze o nápravu zaměřili na pragmatické odborné vedení hospodářství. Stoupenci Maa ale chtěli zajistit ekonomiku mobilizací mas. Na pomoc ve vnitrostranickém boji si Mao povolal školní mládež, organizovanou do zvláštní úderné síly.

Likvidace nepřátel, která se utrhla ze řetězu

Studentské Rudé gardy mohly pod záminkou likvidace třídních nepřátel, „kapitalistů“ a zpátečníků, prakticky bez omezení provádět rozsáhlé čistky v armádě, úřadech, mezi dělníky i inteligencí a nakonec i samy mezi sebou. Umělci a inteligence byli vysláni do venkovských oblastí, do továren a vojenských jednotek na převýchovu, aby se „zocelili“. Předtím byli vláčeni ulicemi v hanlivých špičatých čepicích. Pro studenty ještě nezavřených škol bylo největší ctností odevzdat na zkouškách prázdný list papíru na protest proti „buržoaznímu vědění“.

Ať žije předseda Mao! Číňané oslavují památku Mao Ce-tunga v jeho rodišti Šao-šanu.
Číňané s rudou vlajkou, na níž je vyobrazen mladý Mao Ce-tung.

Rudé gardy bojovaly proti „čtveru starému“ - myšlení, kultuře, tradicím a způsobům. Zavíraly školy, ničily muzea, knihovny a další kulturní a historické památky, pálily knihy. Zpustošeny byly nejstarší chrámy, které předtím stát chránil jako památníky minulosti. Pro čínskou mládež, nepoučenou o jejich hodnotě, byly snadným terčem. Protesty ve světě nakonec vedly k omezení ničení kulturního dědictví, ale většinou už bylo pozdě.

Země byla v rozkladu, chaos ochromil hospodářství a dopravu, boje a přeskupování obyvatelstva hrozily sociální katastrofou. Na nezvladatelné Rudé gardy poslal Mao v roce 1967 armádu, která získala základní kontrolu nad zemí až na konci následujícího roku. V rámci obnovení pořádku ve městech bylo 16 milionů studentů posláno na venkov na převýchovu.

Gang čtyř

I Maova třetí manželka, bývalá šanghajská herečka Ťiang Čching, a její skupina (později nazvaná Gang čtyř) střežila ideovou čistotu revoluce a měla na svědomí smrt tisíců lidí.

Když byly Rudé gardy odstraněny a strana získala kontrolu nad armádou, opět převládly Maovy ultralevicové koncepce. Teprve smrt Maa v září 1976 byla definitivní tečkou za kulturní revolucí.

Přestože v Číně samotné byla kulturní revoluce odsuzována prakticky hned poté, co skončila, její myšlenky ovlivnily ultralevicová hnutí v dalších zemích (Rudí Khmerové v Kambodži), dokonce i v západní Evropě. V roce 1981 Komunistická strana Číny oficiálně připsala hlavní podíl viny na tragédii kulturní revoluce Mao Ce-tungovi. Strana se distancovala od pozdějších let Maovy vlády, když označila 70 procent jeho názorů za správné a 30 procent za mylné. V poslední době se ale k Maovu odkazu stále častěji obracejí představitelé, kteří mají pocit, že se země příliš vzdaluje komunistickým ideálům.

Autor:

Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!
Svatý grál na suchou kůží na nohou. Přečtěte si, co vám pomůže!

30 uživatelů eMimina mělo možnost otestovat krém na nohy od Manufaktury z kolekce Louka. Pomohl vám na suchou a hrubou pokožku chodidel? Přečtěte...