První skupině pochopitelně vévodí Američané, kteří se pokoušejí rozptýlit obavy Rusů: „Každý, kdo se v tom alespoň trochu vyzná, vám řekne, že neexistuje způsob, jak by deset protiraketových střel v Polsku a radarová stanice v Česku mohly být pro Rusko hrozbou,“ uvedla včera v Berlíně americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Podle ní umístění základen nemůže nijak „oslabit ruskou odstrašující sílu tisíců (raketových) hlavic“.
Zatím nejostřejší ruské výhrady zazněly toto pondělí z úst velitele raketových vojsk Nikolaje Solovcova, podle nějž by Moskva mohla na americkou základnu v Česku a Polsku zaměřit své střely. Riceová včera tato slova označila za „extrémně nešťastná“ a obě země podpořila: „Polsko a Česká republika jsou nezávislé země. Rozhodují se samy podle sebe,“ dodala šéfka americké diplomacie.
Moskva: Rozhodování není dost demokratické Spor o umístění základny se však neomezuje pouze na Spojené státy (a dvojici hostitelských zemí) na straně jedné a Moskvu na straně druhé. Námitky k americké vojenské přítomnosti existují podle průzkumů veřejného mínění i mezi značnou částí české a polské veřejnosti. A výhrady vůči údajně nedostatečné komunikaci s Moskvou dala včera po německém ministrovi zahraničí Franku-Walteru Steinmeirovi najevo i šéfka francouzské diplomacie Michele Alliotová-Marieová. Po schůzce se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem vyzvala k „opravdovému dialogu“ ohledně amerického protiraketového štítu. „K tomu vyzývám své kolegy v NATO i americké kolegy,“ uvedla francouzská ministryně.
Právě Lavrov ale ukázal, jak Moskva dokáže všech výše zmíněných výhrad využívat. V rozhovoru pro deník Rossijskaja Gazeta Lavrov prohlásil, že rozhodování o základně není dostatečně průhledné. „Nebere se ohled na veřejné mínění, na mínění spojenců,“ citovala jeho slova moskevská zpravodajka agentury ČTK. „Víme o nápadech zorganizovat průzkumy, referenda. Přitom vedení jedné ani druhé země se tím nehodlá zabývat,“ dodal. Ruský ministr také pochválil německé výhrady: „Takového čestného postoje si ceníme a myslíme si, že nebyl diktován pouhou snahou se nám zavděčit.“
Zatím nejostřejší ruské výhrady zazněly toto pondělí z úst velitele raketových vojsk Nikolaje Solovcova, podle nějž by Moskva mohla na americkou základnu v Česku a Polsku zaměřit své střely. Riceová včera tato slova označila za „extrémně nešťastná“ a obě země podpořila: „Polsko a Česká republika jsou nezávislé země. Rozhodují se samy podle sebe,“ dodala šéfka americké diplomacie.
Moskva: Rozhodování není dost demokratické Spor o umístění základny se však neomezuje pouze na Spojené státy (a dvojici hostitelských zemí) na straně jedné a Moskvu na straně druhé. Námitky k americké vojenské přítomnosti existují podle průzkumů veřejného mínění i mezi značnou částí české a polské veřejnosti. A výhrady vůči údajně nedostatečné komunikaci s Moskvou dala včera po německém ministrovi zahraničí Franku-Walteru Steinmeirovi najevo i šéfka francouzské diplomacie Michele Alliotová-Marieová. Po schůzce se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem vyzvala k „opravdovému dialogu“ ohledně amerického protiraketového štítu. „K tomu vyzývám své kolegy v NATO i americké kolegy,“ uvedla francouzská ministryně.
Právě Lavrov ale ukázal, jak Moskva dokáže všech výše zmíněných výhrad využívat. V rozhovoru pro deník Rossijskaja Gazeta Lavrov prohlásil, že rozhodování o základně není dostatečně průhledné. „Nebere se ohled na veřejné mínění, na mínění spojenců,“ citovala jeho slova moskevská zpravodajka agentury ČTK. „Víme o nápadech zorganizovat průzkumy, referenda. Přitom vedení jedné ani druhé země se tím nehodlá zabývat,“ dodal. Ruský ministr také pochválil německé výhrady: „Takového čestného postoje si ceníme a myslíme si, že nebyl diktován pouhou snahou se nám zavděčit.“
