Ropa má spojit Jižní Ameriku

Na ropovod, který je ale zatím stále jen ve stadiu příprav, by se kromě Venezuely jako výchozí stanice měly napojit Brazílie, Bolívie, Uruguay a Argentina. Chávez projekt charakterizuje jako další krok ke sjednocení kontinentu (venezuelský vůdce nedávno prohlásil, že by Jižní Amerika mohla mít i svůj parlament) proti ekonomické „dominanci“ USA.

Nejdelší ropovod světa

Venezuelský vůdce Hugo Chávez navrhl vybudovat ropovod o délce 9000 kilometrů, který by měl vést z venezuelského města Puerto Ordaz ležícího kousek od metropole Caracas až do jižní Argentiny. Na ropovod, jež má vést i přes oblast Amazonie, by se měly napojit země jako Brazílie, Bolívie a Uruguay. Stavba se odhaduje na 20 miliard dolarů. Kritici projektu se obávají, že stavba zničí velké oblasti amazonských pralesů a citelně zasáhne do života domorodých kmenů.

Tento motiv byl ostatně znát při nedávné Chávezově návštěvě výchozího místa zamýšlené stavby v městečku Puerto Ordaz. „Od Karibiku až po Patagonii postavíme velký blok politické, ekonomické a sociální moci, kde nepotřebujeme mít žádného policistu, který chce vlastnit svět,“ řekl Chávez v narážce na americké vojenské akce.

Ropovod by měl stát 20 miliard dolarů, a pokud nebudou problémy s jeho financováním, mohl by být dokončen v horizontu sedmi let. Každopádně již dnes se objevila řada překážek, které by mohly nevídaný projekt zpomalit, nebo dokonce zastavit. List The New York Times například upozornil na nestabilní politické systémy ve Venezuele a Bolívii, kde prezidenti Chávez a Morales zahájili socialistické experimenty.

Ty již v dnes rozpolcených společnostech obou států mohou vyústit v sociální nepokoje. Venezuelská ropa by tak nemusela do ostatních zemí přitékat. Deník tak usuzuje, že by Brazílie a Argentina (státy, které by z ropovodu nejvíce těžily) vzhledem k nestabilitě výše uvedených zemí nechtěly riskovat úplnou závislost na venezuelské ropě. Mohly by tedy z projektu nakonec vycouvat.

Ropovod rovněž naráží na vášnivý odpor ekologů, kteří tvrdí, že stavba zničí velkou část amazonských pralesů, které jsou dnes útočištěm 25 procent všech rostlinných druhů a desítek indiánských kmenů. Některé z nich jsou přitom stále neobjeveny.

Přesto se zdá, že má projekt velkou podporu. „Pokud studie dokážou, že je stavba ropovodu realizovatelná, naše společnost se do projektu zapojí,“ řekl pro The New York Times Ricardo Savini, jeden z manažerů největší brazilské ropné společnosti Petrobas. Dodal, že projekt je největší výzvou v historii kontinentu. „Je absurdní, že jsme za 100 let produkce ropy neposlali ani jediný barel ropy do Karibiku, Brazílie, Argentiny či Uruguaye,“ řekl loni pro BBC venezuelský ministr ropného průmyslu Rafael Ramirez s tím, že tato doba je již minulostí.

Otázkou ale zůstává, jak dlouho proklamovaná soudržnost zemí v tomto politicky i sociálně odlišném a výbušném regionu vydrží. Hrozí potom, že v amazonských pralesích zůstane jen zrezivělé nedostavěné torzo ropovodu.