Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvCvičení nařídil začátkem měsíce ruský prezident Vladimir Putin.
Podle ministerstva obrany vojáci do první fáze manévrů nasadili rakety Iskander a Kinžal. Jejich cílem je zajistit, aby jednotky a vojenská technika byly připravené na „bojové nasazení nestrategických jaderných zbraní, aby byla bezpodmínečně zajištěna územní celistvost a suverenita Ruska v souvislosti s provokativními prohlášeními a výhrůžkami různých západních činitelů na adresu Ruské federace“.
Vojáci nacvičovali přebírání „speciální munice“ pro rakety Iskander, tedy jaderných válečných hlavic, osazování odpalovacích vozidel těmito raketami a „jejich utajený přesun na určené pozice“. Jednotky letectva trénovaly osazování hypersonických raket Kinžal speciálními válečnými hlavicemi a lety nad určeným prostorem. Ministerstvo zveřejnilo video z převozu raket v konvoji a jejich nastavení do pozice k vystřelení.
Když Kreml před časem vojenské cvičení ohlašoval, řekl, že jde o reakci na výroky některých západních politiků, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ohledně možného vyslání vojáků NATO na Ukrajinu. Macron opakovaně hovoří o případném vyslání západních pozemních jednotek na Ukrajinu, která se už více než dva roky brání ruské invazi. Názor v rámci Aliance na takový krok ovšem není jednotný.
Válku na Ukrajině v únoru 2022 odstartovala invaze ruské armády, kterou Putin nařídil s argumentem, že je třeba zajistit denacifikaci a demilitarizaci sousední země.
Moskva od té doby opakovaně naznačuje možnost použití jaderných zbraní a v březnu 2023 Putin oznámil, že v Bělorusku, které také sousedí s Ukrajinou, Rusko rozmístí taktické jaderné prostředky. Putin dříve oznámil, že nynějšího cvičení se zúčastní i běloruská armáda.
Ruská jaderná doktrína předpokládá „přísně obranné“ použití jaderných zbraní v případě útoku na Rusko zbraněmi hromadného ničení nebo v případě jeho napadení konvenčními zbraněmi, které bude „ohrožovat samotnou existenci státu“.
Taktické (nestrategické) jaderné zbraně jsou méně destruktivní než strategické jaderné zbraně, které dokážou zničit celá města, ale i tak mají významný ničivý potenciál. Agentura Reuters píše, že podle některých západních analytiků nestrategické jaderné zbraně v uvažování Moskvy nabraly od začátku invaze na Ukrajinu větší význam.
V teorii by jejich nasazení mohlo pro Západ znamenat obrovský šok a nemuselo by vést k rozpoutání jaderné války. Riziko eskalace by ale bylo obrovské. Podle think-tanku Federace amerických vědců má Rusko 155 nestrategických jaderných válečných hlavic. Zda je tento údaj přesný, není jisté, poznamenává Reuters.
