„Utrpěl jsem popáleniny, i když jsem měl pláštěnku,“ řekl biolog a lesnický odborník Alexej Jarošenko, který se pokusil s bolševníkem bojovat s pomocí kosy a vzal si na to nepromokavé oblečení. „Přesto mě šťáva odstřikující od kosy popálila a hojilo se to šest měsíců,“ dodal Jarošenko pro list The Moscow Times.
Ve snaze bojovat proti této rostlině ruští zákonodárci v únoru předběžně schválili návrh zákona, který ukládá vysoké pokuty těm, kdo ji ze svých pozemků neodstraní. Pokud bude „protibolševníkový zákon“ schválen, budou si muset jednotlivci vyhrnout rukávy a tuto úpornou rostlinu ze svých pozemků odstranit – ovšem na vlastní nebezpečí.
Šťáva z bolševníku obsahuje furanokumariny, toxické sloučeniny, které mohou při vystavení slunečnímu záření způsobit popáleniny třetího stupně a také oslepnutí. Těžké popáleniny pokrývající více než 80 procent těla mohou být smrtelné.
Kvůli svému rychlému rozmnožování, kdy jediná rostlina vyprodukuje 20 000 až 100 000 semínek, nyní podle některých odhadů bolševník dominuje až na 15 procentech přírodních ploch v evropské části Ruska.
4. července 2011 |
Pokuta za bolševník
Jarošenko odhaduje, že houštiny bolševníku se v Rusku rozšířily na milionu hektarů plochy, což je oblast odpovídající zhruba Kypru nebo Libanonu. Zatímco bolševník neustále zabírá nová území podél ruských silnic, na polích i zahradách, pochybují odborníci, že by mohl být nový zákon dostatečně účinný bez širších systémových opatření.
Zákon zavádí pro jednotlivce pokuty až do výše 50 000 rublů (asi 12 700 korun), což jsou zhruba dvě třetiny průměrného ruského platu v roce 2023, a až 700 000 rublů (asi 177 500 korun) pro právnické subjekty, pokud nezajistí vymýcení této agresivní rostliny ze svých pozemků.
V praxi budou pokuty pravděpodobně nahodilé a namířené proti každému, kdo bude náhodou přistižen, uvedl Jarošenko. „V tuto chvíli má naše vláda tendenci řešit všechny problémy v lepším případě pokutami, v horším vězením,“ řekl.
„Tento přístup je neúčinný, protože není možné pokutovat všechny. Bolševník nyní roste prakticky všude – na pozemcích jakéhokoli zemědělce nebo zemědělského podniku,“ dodal Jarošenko.
V souladu se zvykem ruských představitelů svalovat vinu za všechny problémy země na Západ tvrdil v únoru poslanec Státní dumy Timofej Baženov bez důkazů, že bolševník může být „součástí bakteriologické války USA proti Rusku“.
Do země si ho Rusové přinesli sami
Ve skutečnosti jde ale spíše o problém, který si Rusko způsobilo samo. Po druhé světové válce se sovětští vědci pustili do hledání nových, vysoce výnosných krmných plodin pro hospodářská zvířata. Zaujal je bolševník Sosnowského díky své odolnosti vůči chladu a fenomenální produktivitě. Proto ho úmyslně přenesli z jeho přirozeného prostředí v horských lesích Kavkazu do centrálních částí tehdejšího Sovětského svazu, kde bolševník snadno opanoval původní porosty nízko položených travin.
Během poválečného hladomoru se v mnoha sovětských regionech cílené pěstování bolševníku ujalo, dokud ho nezastavily obavy z toho, do jaké míry může být tato rostlina nebezpečná. V té době už ale bylo příliš pozdě zastavit neúprosné šíření bolševníku po celé zemi.
V současnosti je tato rostlina tak rozšířená, že pronikla i do ruské popkultury a objevuje se v populárních televizních seriálech, počítačových hrách a rockových písních.
Podle Jarošenka se asi 90 procent porostů bolševníku v Rusku nachází na opuštěných zemědělských pozemcích – rozsáhlých plochách, které po rozpadu Sovětského svazu a přechodu Ruska na tržní ekonomiku začaly být nerentabilní pro obdělávání. Zalesňování těchto pozemků by sice mohlo pomoci problém s bolševníkem zmírnit, podle současných zákonů je ale zakázáno.
„Na otevřené zemědělské půdě, kde je spousta slunečního svitu, produkují rostliny bolševníku obrovské množství semen,“ řekl Jarošenko. „Růst této rostliny ve stínu pod hustými korunami stromů je mnohem slabší. Proto by jedním z nejefektivnějších způsobů bylo umožnit lidem a podnikům vysazovat lesy, které by měly jak ekonomický přínos, tak by posloužily v boji proti bolševníku,“ dodal Jarošenko.
K šíření bolševníku podle něj přispívají i nynější předpisy a přísné požadavky na provoz zemědělských farem a malých pěstitelů, kteří „prakticky nemohou přežít“, řekl Jarošenko. „Zemědělcům a farmářům se nemůže dařit, když se předpisy stávají čím dál horší noční můrou. To znamená, že přijde další vlna opouštění zemědělské půdy - a bolševník nám za to poděkuje,“ dodal.
