Čtvrtek 2. května 2024, svátek má Zikmund
130 let

Lidovky.cz

Svět

Rusko válku s NATO nechce, rychle by prohrálo, říká šéf britské armády

Náčelník britského generálního štábu, admirál Tony Radakin (17. ledna 2024) foto: Profimedia.cz

Vladimir Putin nechce válku s NATO, protože ví, že by Rusko prohrálo. A to rychle. Uvedl to náčelník britského generálního štábu, admirál Tony Radakin. Podle něj je NATO mnohonásobně silnější, má víc letadel i lodí. Rusko navíc ukázalo svou vojenskou neschopnost na Ukrajině, kde se potýká s výraznými ztrátami.
  21:12

Podle náčelníka britského generálního štábu se nyní Rusko na Ukrajině nachází ve svízelné situaci. Tu navíc ještě zhoršilo posílení NATO o Finsko i Švédsko, jehož vstup do Aliance po dlouhých průtazích schválil maďarský parlament.

„Neříkám, že Rusko není nebezpečné. Prokázalo to svou agresivitou na domácí i mezinárodní scéně,“ uvedl Radakin ve svém projevu na obranné konferenci pořádané think-tankem Chatham House. „Ale zároveň je také podstatně méně schopné, než jsme po jeho katastrofální nezákonné invazi na Ukrajinu předpokládali. A po vstupu Finska a Švédska do NATO čelí ještě silnější svěrací kazajce.“

„Obě teze jsou pravdivé a mohou existovat současně: Rusko, které je nebezpečnější a méně schopné, než jsme si mysleli,“ dodává. Pokud by se Rusko rozhodlo na NATO zaútočit, čelilo by „drtivé reakci“.

Bojové letectvo NATO převyšuje to ruské v poměru 3:1 a rychle by získalo vzdušnou převahu. S čtyřikrát větším počtem lodí a třikrát početnějšími ponorkami by námořní síly NATO „vytlačily ruské námořnictvo z Barentsova a Baltského moře, stejně jako Ukrajina vytlačila černomořskou flotilu z Krymu“, upozorňuje Radakin.

Aliance má 3,5 milionu uniformovaných příslušníků, kteří by mohli posílit tisíce vojáků nasazených v Polsku a pobaltských zemích. S novými členy je HDP Aliance dvacetkrát vyšší než to ruské. Celkový rozpočet na obranu je dokonce třiapůlkrát vyšší, než ruský a čínský dohromady. NATO navíc může strategicky těžit z miliardy obyvatel. A též je jadernou aliancí.

„Putin nechce konflikt s NATO především z toho důvodu, že by Rusko prohrálo. A prohrálo by rychle,“ je přesvědčen Radakin.

Obří ruské ztráty

Rusko podle něj ve válce na Ukrajině selhalo ve všech strategických cílech. Namísto oslabení NATO dosáhlo jeho rozšíření. Vykazuje trvalou neschopnost koordinovat své jednotky. Jeho černomořská flotila je z pětadvaceti procent poškozená či zničená. Ruská armáda přišla o téměř 3 000 tanků, téměř 1 500 kusů dělostřelectva a více než 5 000 obrněných bojových vozidel, vypočítává admirál.

Ruským silám se v poslední době daří na některých úsecích fronty postupovat. Na náčelníka generálního štábu ale Rusy oslavované dobytí Avdijivky příliš velký dojem neudělalo, protože ruská armáda oblast o rozloze asi 29 kilometrů čtverečních získala po pěti měsících a při ztrátách 17 tisíc vojáků a přes 30 tisíc zraněných. Větší Bachmut o rozloze něco málo přes 40 kilometrů čtverečních Rusové dobývali devět měsíců.

Pobaltské státy, ale i Německo v poslední době varovaly, že konflikt Ruska a NATO by mohl vypuknout do několika let. Aby však Rusko mohlo v příštích dvou až pěti letech reálně ohrozit východní křídlo NATO, muselo by podle Radakina nejprve obnovit své zásoby tanků, raket a munice a vymanit se z obtížné války na Ukrajině.

Admirál zároveň připustil, že Západ musí vyřešit své vlastní problémy s municí. Dodal též, že díky neschopnosti Evropy nahradit vojenskou pomoc USA blokovanou v Kongresu bude mít Ukrajina několik měsíců nevýhodu na bojišti. Kvůli tomu nebude schopná zahájit novou protiofenzivu dříve než v létě a pravděpodobně jí bude schopna až příští rok.

Autor: