Úterý 21. května 2024, svátek má Monika
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Uznejte blokádu Leningradu za genocidu, žádá Moskva po Berlínu. Chce i peníze

Svět

  18:54
Ruská diplomacie po Německu žádá, aby uznalo 900 dnů trvající obléhání Leningradu za druhé světové války jako genocidu. Vyzvala ho k tomu v pondělní diplomatické nótě, ve které od Berlína rovněž žádá další reparace za více než 800 tisíc obětí nacistické blokády.

Anna Reidová: Leningrad (obálka knihy) foto: Jota

„Blokáda dnešního Petrohradu mezi zářím 1941 a lednem 1944 byla strašným válečným zločinem, který wehrmacht přivedl na Leningrad a jeho obyvatelstvo,“ reagovala podle deníku Die Welt na pondělní ruskou žádost německá vláda s tím, že na tomto názoru nadále trvá.

Moskva od svého vpádu na Ukrajinu Německu s oblibou připomíná jeho nacistickou minulost, a to nejen v odvetě za vojenskou podporu Berlína ukrajinským silám, ale také v rámci svého propagandistického tažení.

Ruský prezident Vladimir Putin za jeden z důvodu pro rozpoutání války na Ukrajině označil „denacifikaci“ – očištění území od nacistů. Skutečnost, že v ukrajinském parlamentu není zastoupena žádná krajně pravicová strana nebo fakt, že prezident Volodymyr Zelenskyj je sám židovského původu a jeho příbuzní umírali za holokaustu, Kreml nevidí jako překážku pro to, aby jeho vládu nazýval nacistickou.

Blokáda Leningradu je pro Německo dodnes citlivým tématem. Během obležení trvajícího od 8. září 1941 do 27. ledna 1944 přišlo o život nejméně 800 tisíc civilistů, nejčastěji kvůli chladu, hladomoru, nemocem či bombardování. Nedostatek potravin mnohé dohnal ke kanibalismu.

Rudá armáda blokádu prolomila 27. ledna 1944. „Vzpomínka na Velkou vlasteneckou válku zůstává v Rusku zdrojem hrdosti a představuje základní pilíř militaristického vlastenectví prosazovaného Kremlem,“ napsala v lednu agentura AFP v lednu u příležitosti 80. výročí konce obléhání města.

Moskva v pondělní diplomatické nótě podle agentury TASS rovněž obvinila Německo, že přijalo „protichůdný přístup“ k minulosti, když nedávno označilo zločiny spáchané v Africe za koloniální éry za genocidní, zatímco „nečiní totéž s činy spáchanými proti Sovětskému svazu“.

Někteří němečtí historici se k tomuto názoru nicméně přiklánějí. Podle odborníka na rusko-německou historii Hanse-Christiana Petersena z univerzity v Osnabrücku by Berlín měl blokádu označit za „genocidní akt“.

Dáváme dost, domnívají se Němci

Rusku vadí také to, že Německo dosud vyplatilo individuální odškodnění jen židovským obětem blokády Leningradu. „Ruská strana považuje takovou praxi německé strany za etnickou diskriminaci,“ prohlásilo ruské ministerstvo zahraničí s tím, že zaplatit je podle něho zapotřebí všem.

Německo zvláštní zacházení s židovskými oběťmi obležení odůvodnilo tím, že čelily extrémní perzekuci v rámci rasové politiky nacistického Německa. Pokud by je zatkli němečtí vojáci, čekala by je jistá smrt. Od roku 2008 mají židovští přeživší obléhání možnost získat jednorázovou platbu ve výši 2 556 eur (65 tisíc korun).

„Odškodnění za další oběti bylo pokryto válečnými reparacemi, které Německo zaplatilo po roce 1945,“ uvedl Berlín. Německé ministerstvo zahraničí už v lednu připomnělo, že Německo od roku 2019 finančně podporuje modernizaci nemocnice v Petrohradě, kde se léčí i přeživší blokády. Těmto lidem rovněž finančně přispívá na sociální a zdravotní péči.

Otázku poválečných reparací podle Německa definitivně vyřešila dohoda dvou německých států se čtyřmi velmocemi (USA, Británií, Francií a SSSR) před sjednocením Německa v roce 1990. Dokument vylučuje veškeré budoucí nároky na odškodnění za válečné škody.

Podle údajů ministerstva financí Německo od konce války vyplatilo více než 80 miliard eur na odškodnění za nacistické zločiny obětem všech národů.

Autor: