Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Objevily se řeči o strategické porážce Ruska na bojišti. Podle mého názoru je to z definice nemožné. Nikdy se to nestane,“ řekl Putin v prvním rozhovoru s americkým novinářem od začátku války na Ukrajině před téměř dvěma lety.
Pokud jde o obavy dalších zemí regionu, že by je Rusko také mohlo napadnout, Putin uvedl, že Moskva nemá žádný zájem zaútočit na „Polsko, Lotyšsko nebo kdekoliv jinde“. Nepřipadá to v úvahu, tvrdil prezident země, která v minulosti garantovala i územní celistvost Ukrajiny.
 |
Podle Putina si i západní představitelé uvědomují, že je nemožné uštědřit Rusku strategickou porážku, tak přemýšlí, co dělat dál.
„Jsme připraveni na tento dialog,“ poznamenal. USA podle něj čelí vážným problémům na domácí scéně. „Nebylo by lepší vyjednávat s Ruskem? Uzavřít dohodu. Už s pochopením situace, jak se dnes vyvíjí, s vědomím, že Rusko bude bojovat za své zájmy až do konce,“ uvedl také.
Ep. 73 The Vladimir Putin Interview https://t.co/67YuZRkfLL
Putin rovněž tvrdil, že Ukrajina byla v dubnu 2022 blízko dohodě na ukončení bojů, mírové rozhovory ale na poslední chvíli ztroskotaly. „Poté, co jsme stáhli naše vojska z Kyjeva, druhá strana tyto dohody zahodila a uposlechla pokynů Západu, aby bojovala proti Rusku až do hořkého konce,“ řekl.
„Dohoda o zadržovaném novináři je možná“
Ruský prezident udělal Carslonovi obsáhlou půlhodinovou přednášku o historii Ruska sahající do osmého století. „Původně slovo Ukrajinec znamenalo, že člověk žil na okraji státu nebo vykonával pohraniční strážní službu. Neznamenalo žádnou konkrétní etnickou skupinu,“ tvrdil.
„Putin se domnívá, že Rusko má historický nárok na některá území na západní Ukrajině. Měli bychom to brát jako upřímné vyjádření toho, co si ruský prezident myslí,“ řekl Carson v úvodu rozhovoru.
V něm Putin opět tvrdil, že konflikt v roce 2014 začala Ukrajina a že invaze byla pokusem o jeho zastavení. „Dosud jsme nedosáhli svých cílů,“ zopakoval.
Carlson, jenž Putina nechával dlouho nepřerušovaně řečnit, se dotázal také na osud zadržovaného amerického novináře Evana Gershkoviche, o jehož propuštění usiluje Washington. „Jsem přesvědčen, že je možné dosáhnout dohody. Jednají o tom tajné služby,“ odvětil prezident. Novinář listu Wall Street Journal čelí obvinění ze špionáže, za což mu hrozí 20 let vězení.
Putin připustil, že od doby před vypuknutím bojů na Ukrajině nehovořil se svým americkým protějškem Joem Bidenem. „Nemluvili jsme spolu, ale určité kontakty jsou udržovány,“ řekl.
Šéf Kremlu také prohlásil, že Západ se mnohem více „bojí silné Číny než silného Ruska“, protože zatímco Ruská federace má 150 milionů obyvatel, v Číně žije 1,5 miliardy lidí a její ekonomika skokově roste.
„Nebavme se ale o tom, kdo se koho bojí, pojďme k tomu, že po roce 1991, kdy Rusko očekávalo, že bude přijato do bratrské rodiny civilizovaných národů, se nic takového nestalo. Slib byl, že se NATO nebude rozšiřovat na východ, ale stalo se to pětkrát,“ postěžoval si ruský lídr.
Když Rusko Ukrajinu předloni napadlo, zdůvodňoval Putin agresi snahou o „denacifikaci“ a „demilitarizaci“ sousední země a rovněž hovořil o zájmu zastavit rozšiřování aliance k ruským hranicím. Loni se ale právě v důsledku ruského úderu na Ukrajinu stal novým členem NATO ruský soused Finsko. Na vstup do aliance nyní čeká také Švédsko.
Oboustranně výhodné setkání
Podle stanice BBC je interview oboustranně výhodné a pro Putina přišlo v dobrou dobu. V americkém Kongresu se zastavily pokusy o přijetí zákona o poskytnutí nové vojenské pomoci Ukrajině, která je považována za nezbytnou pro pokračování války. Návrh, který by Kyjevu přidělil 60 miliard dolarů narazil na tvrdý odpor republikánů ve Sněmovně reprezentantů.
Carlsonovi rozhovor umožňuje představit svou novou mediální společnost, která loni zahájila činnost, jako významného hráče na mediálním poli. Carlson je vnímán člověk blízký americkému exprezidentovi Donaldu Trumpovi a opakovaně zpochybňuje pomoc Západu bránící se Ukrajině.
„Kreml doufá, že díky interview s prominentním konzervativním moderátorem budou republikánští zákonodárci náchylní k narativům Moskvy, které se obvykle šíří pouze v domácích ruských médiích,“ míní BBC. Podle ní Carlsonova platforma nabízí Kremlu příležitost oslovit širší, potenciálně sympatizující a silně konzervativní publikum v USA.
Rozhovor s Carlsonem rovněž umožňuje Putinovi představit se domácímu publiku před nadcházejícími prezidentskými volbami, v nichž zcela jistě zvítězí jako mezinárodní státník s globální působností, dodává BBC.
Kreml uvedl, že Putin s rozhovorem souhlasil, protože přístup Carlsona, který v minulosti pracoval pro televizi Fox News, se liší od „jednostranného“ informování mnoha západních médií o konfliktu na Ukrajině.
Interview v předchozích dnech vyvolalo odpor západních novinářů, kteří Carlsona označili za kremelského propagandistu. Moderátor své rozhodnutí hájil a rovněž kritizoval západní média za to, že se „nesnaží vyslechnout Putinovo vidění situace. Řada předních novinářů ale s tímto tvrzením nesouhlasí. Rozhovor s šéfem Kremlu se od vypuknutí invaze opakovaně pokoušely získat stanice CNN, BBC a řada dalších médií.
Carlson dříve zveřejnil rozhovory s argentinským prezidentem Javierem Mileiem a maďarským premiérem Viktorem Orbánem, které měly miliony zhlédnutí. Trump, který usiluje o republikánskou nominaci do prezidentských voleb v USA v listopadu letošního roku, otevřeně prohlásil, že by o Carlsonovi byl ochotný uvažovat jako o svém viceprezidentovi.
