Pro ruskou propagandu je Fico po maďarském premiérovi Viktoru Orbánovi další rozumný politik Evropské unie, který pochopil, že Rusko na Ukrajině vítězí, shrnuje dění z posledních dní slovenský Denník N. Ten píše, že Fica v ruských médiích pochválili kolaboranti z okupovaného ukrajinského poloostrova Krym, ale i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Mluvčí prohlásil, že si někteří účastníci pondělního summitu v Paříži „zachovali střízlivý odhad“ následků případného vyslání vojáků NATO na Ukrajinu. Právě s touto myšlenkou přišel jako první slovenský premiér a řekl, že tomu stůj co stůj zabrání. I kdyby prý měl přijít o svou funkci, nedovolí, aby šli slovenští vojáci bojovat do sousední země. V tu chvíli nikdo nic takového nežádal.
Z přítomnosti aliančních vojáků na Ukrajině se však stalo téma i na pařížském jednání, které Fico označil za „bojovou poradu“. Například francouzský prezident Emmanuel Macron připustil možnost poslat do země vojenské jednotky. „Byly doby, kdy jsme si mysleli, že jim pošleme jen helmy a spacáky,“ poznamenal s tím, že „vyloučit nelze nic“.
Jeho ministr zahraničí Stéphane Séjourné pak upřesnil, že by Francie své vojáky na Ukrajinu neposlala bojovat, ale plnit úkoly, jako je odminování, zajištění ukrajinské kyberbezpečnosti nebo výpomoc s výrobou zbraní na místě. V Rusku už si však Ficova slova začala žít vlastním životem a později na ně reagoval i diktátor Vladimir Putin, který pohrozil, že by přítomnost vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajině mohla vést k jadernému konfliktu.
„Slovenský premiér řekl, že případné vyslání vojsk NATO a Evropské unie na Ukrajinu povede k eskalaci konfliktu,“ napsal ruský deník Izvestija. Tyto výroky však nebyly jediné, kterých si v Rusku v posledních dnech všimli. Líbil se jim i Ficův projev k druhému výročí počátku války nebo rozhovor, který poskytl dezinformačnímu portálu Hlavné správy.
Ruský týdeník Argumenty i Fakty z interview vytáhl některé pasáže. Například tu o důvodech války, v níž Fico opakuje údajný příslib Rusku, že se NATO nebude přibližovat k ruským hranicím. „Slovenský politik poznamenal, že Západ oklamal Rusko tím, že nedojde k rozšiřování NATO na východ,“ zmiňují Rusové.
Ti čtenáře upozorňují i na Ficův názor, že Rusko teď bojuje o své „bezpečnostní záruky“ nebo že se ruské vojáky nepodaří vytlačit z okupovaných území a že by se svět měl přizpůsobit této „nové realitě“. Od krymských kolaborantů pak zaznívá chvála za to, že premiér „pochopil, že Ukrajina a její spojenci skončí v táboře poražených“.
27. února 2024 |
„Fico zaujal správný postoj ke Krymu a Donbasu. Ti, kteří tvrdí opak, jen prokazují svou méněcennost,“ míní senátor za anektovaný Krym Sergej Cekov. Západ nicméně napadenou Ukrajinu podporuje i nadále, a to včetně Slovenska. To pod Ficovým vedením souhlasilo s dalším balíkem protiruských sankcí nebo s finanční pomocí pro Kyjev ve výši 50 miliard eur.
Slovenský ministr obrany Robert Kaliňák se navíc sešel s americkým protějškem Lloydem Austinem a diskutoval s ním „o důležitosti boje proti ruské agresi na Ukrajině“. Kaliňák předtím v prostorách americké firmy Lockheed v Jižní Karolíně převzal první dvě americké stíhačky F-16, které ve slovenské armádě nahradí ruské letouny MiG-29. Ty Slováci po vypuknutí války poslali na Ukrajinu a Denník N uvádí, že nákup modernějších strojů dohodli politici Ficova Směru-SD a jeho koaliční partneři ze Slovenské národní strany.
Zatímco však ministr obrany vyrazil do USA, jeho kolega z vlády se vydal opačným směrem. Konkrétně ministr zahraničí Juraj Blanár zamířil na diplomatické fórum v turecké Antalyi, kde se setkal s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem. Ministři si prý „vyměnili názory na nejpalčivější otázky mezinárodní agendy včetně situace na Ukrajině“.
„Bez diplomacie se nedá najít diplomatické řešení a žádné války neskončí,“ uvedl Blanár. Schůzka s Lavrovem se podle něj konala na žádost ruské strany a on na ní svému ruskému protějšku řekl, že pozice Slovenska se zakládá na respektu k principům mezinárodního práva, jako je územní celistvost a suverenita.
Lavrov v projevu v Antalyi řekl, že Rusko dává přednost spolupráci se zeměmi, jako je Slovensko nebo Maďarsko. Za prioritu si podle něj stanovují národní zájmy, i když jejich členství v EU nebo NATO „představuje určité výzvy“. „V tomto ohledu si o to více vážíme schopnosti premiéra Fica a jeho vlády mít vlastní názor na situaci ve světě,“ řekl šéf ruské diplomacie. „Ruská strana potvrdila svou připravenost obnovit vztahy se Slovenskem na meziparlamentní úrovni,“ uvedl také jeho resort.
Setkání kritizoval Blanárův předchůdce v úřadu Miroslav Wlachovský, podle kterého to Bratislavu posunulo nešťastným směrem v očích spojenců ze Severoatlantické aliance. Také podle největšího opozičního hnutí Progresivní Slovensko je Blanárova schůzka zvratem v dlouhodobém zahraničněpolitickém směřování Slovenska a krokem proti politice Evropské unie.
Premiér Fico však krátce poté uvedl, že jednání Kaliňáka s Američany a Blanára s Rusy jsou příkladem vyvážené a suverénní zahraniční politiky Slovenska vůči všem světovým stranám.
Mimoriadne odporné.
Blanár s Ficom a Pellegrini nás týmto stretnutím s rukým ministrom Lavrovom práve dostali na okraj EÚ.
Už žiadny normálny európsky partner nebude brať Slovensko za tejto vlády vážne. Je to koniec proeurópskeho Slovenska v zahraničí. https://t.co/0dt5BU0dY9
