Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvISW dlouhodobě usuzuje, že ruská armáda je na Ukrajině značně oslabená a od letošního léta ve velké míře přišla o schopnost ofenzivy. Na nízké úrovni je také morálka ruských vojáků.
Podle Reuters z více než tisíce stránek dokumentů včetně osobních zápisníků zanechaných ruskou armádou v jednom z domů v Balakliji vyplývá, že tamní jednotky byly silně poddimenzované. Dvě z nich operovaly s 20procentní silou. Jeden z bojových praporů měl jen 49 vojáků místo 240; jedna ze záložních jednotek byla jen na 23 procentech kapacity.
Nedostatek měly ruské jednotky u Balaklije i vybavení. Inventář vedený ruskými vojáky ukázal, že zatímco 25. července měli k dispozici pět dronů, na konci srpna už jen dva. Z osmi obrněných transportérů zbyly tři a z 24 protitankových zbraňových systémů Fagot čtyři.
V průběhu července 2022 byli ruští důstojníci v Balakliyi stále více znepokojeni nedostatkem vybavení. Následně dostali tři kvadrokoptéry, ale nebyly připraveny k letu kvůli nedostatku nainstalovaného softwaru. Rusové také potřebovali vycvičit své vojáky k jejich obsluze.
Nalezené dokumenty dále prozradily, že policejní dohled nad okupovaným obyvatelstvem připadl vojákům z takzvané Luhanské lidové republiky – luhanská jednotka byla popsána jako „hadrová skupina s ještě méně zdroji než jejich ruské protějšky“, píše Reuters.
Jednomu vojákovi z luhanské jednotky bylo 64 let, další byl po zranění prstů, když mu explodovala jeho puška Mosin. Puška Mosin-Nagant byla vyvinuta v roce 1891 a byla široce používána ruským impériem v první světové válce a SSSR ve druhé světové válce, než byla krátce po roce 1945 oficiálně vyřazena z provozu.
Jiný z dokumentů odhalil rozdíl v platech mezi ruskými a luhanskými vojáky. Typický ruský seržant dostával plat 202 084 rublů (přibližně 80 500 korun) měsíčně plus bonusy, zatímco seržant v separatistických silách dostával pouhých 91 200 (přibližně 36 329 korun).
Dokumenty rovněž ukazují, že ruští vojáci v oblasti byli už na konci července přesvědčeni, že Ukrajina zahájí protiofenzivu s cílem „převzít kontrolu na Balaklijí“, píše se v dokumentech. Za následnou neschopnost Ruska držet pozice na severovýchodě podle zjištění Reuters kromě nízké morálky může také špatná logistika a přezíravý přístup velení. Z dokumentů například vyplývá, že Západní vojenský okruh výslovně vojákům zakázal ustoupit z neudržitelné pozice v malé vesnici Hrakove.
Kyjev protiúder na severovýchodě země zahájil v prvním zářijovém týdnu, 8. září pak osvobození strategicky významné Balaklije oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reuters připomíná, že blesková ukrajinská protiofenziva v Charkovské oblasti byla jedním z největších ruských selhání od začátku invaze z 24. února. Selhání ruských sil si vysloužilo ostrou kritiku i od spojenců a podporovatelů Kremlu.
Britské ministerstvo obrany ve čtvrtek uvedlo, že ruské vedení v čele s prezidentem Vladimirem Putinem se zřejmě dál snaží odvrátit kritiku veřejnosti. Souvisí s tím i Putinovo rozhodnutí jmenovat moskevského starostu Sergeje Sobjanina koordinátorem pro regiony v rámci ruské koordinační rady pro zajištění potřeb „speciální vojenské operace“. Tímto názvem Moskva oficiálně označuje svou invazi a válečné tažení na Ukrajinu.
