Pondělí 22. dubna 2024, svátek má Evženie
130 let

Lidovky.cz

Svět

Putinův dekret oživil touhy po Aljašce, na ráně je i Evropa včetně Česka

Ruský prezident Vladimir Putin během mezinárodního fóra v Moskvě (23. ledna 2024) foto: Reuters

Ruský prezident Vladimir Putin v tichosti podepsal v minulém týdnu dekret o právní ochraně historických nemovitostí Ruska v zahraničí. Vyvolal tím nadšení ruských armádních blogerů. Někteří z nich si ho totiž interpretují jako základ pro budoucí revanšismus vůči sousedům Ruska nebo proti USA. Tam nicméně taková možnost vzbudila pouze pobavenou reakci.
  13:25

Putin dekretem vyčlenil finanční prostředky na vyhledávání, registraci a právní ochranu ruského majetku v zahraničí, včetně majetku na někdejších územích ruského impéria a Sovětského svazu. Provedení úkolu dostalo na starost ruské ministerstvo zahraničních věcí.

Parametry toho, co je přesně současný nebo dějinný ruský majetek, jsou ale podle amerického Institutu pro studium války (ISW) z dekretu nejasné.

„Kreml může využívat ‚ochrany‘ svého nárokovaného majetku v zemích mimo své mezinárodně uznávané hranice k prosazování mechanismů měkké síly v postsovětských zemích a sousedních státech, jejichž cílem je nakonec vnitřní destabilizace,“ uvedli analytici ISW.

Poukázali na to, že podpis dekretu vyvolal nadšenou odezvu ruských proválečných blogerů. Podle jednoho z nich, jenž na Telegramu používá přezdívku „Dva majoři“, může dekret zahrnovat oblasti ve východní a střední Evropě, části Skandinávie, území střední Asie nebo Aljašku.

„Doporučuji začít na Aljašce. Kreml by se měl zaměřit také na Besarábii, Finské velkovévodství, Arménii, Ázerbájdžán, Gruzii, středoasijské státy ruského Turkestánu, většinu pobaltských provincií a značnou část Polska,“ napsal bloger, kterého sleduje téměř 540 tisíc lidí.

Podle něho lze ruský majetek dohledat také v bývalé Německé demokratické republice a dalších zemích, které byly členy Varšavské smlouvy. Tedy včetně České republiky.

Putinovi stoupenci si rozdělují svět:

Tak určitě, zní pobaveně z USA

Ačkoli podle ISW jsou takové ambice nepravděpodobné, podle amerického magazínu Newsweek reakce blogerů vypovídá o „hluboce zakořeněných revanšistických náladách v ruské ultranacionalistické komunitě“.

Z USA přišla pobavená reakce. „Mluvím za nás všechny v americké vládě, když říkám, že Aljaška se Rusku určitě nikdy nevrátí,“ řekl se smíchem v pondělí mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Patel, když se ho novináři na potenciální ruský nárok zeptali.

Ruští představitelé o možnosti začlenit Aljašku zpět pod nadvládu Moskvy hovoří od vypuknutí invaze na Ukrajinu opakovaně.

Ruský poslanec a Putinův spojenec Sergej Mironov v prosinci prohlásil, že Američané by se měli nad budoucností Aljašky zamyslet. Šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin zase navrhl, že by Moskva měla znovu obsadit Aljašku jako odvetný akt za rozsáhlé ekonomické sankce, které proti ní USA zavedly po invazi do sousední země.

USA koupily Aljašku v roce 1867 od carského Ruska za 7,2 milionu dolarů, což je v dnešních cenách zhruba 125 milionů (necelé tři miliardy korun). Aljaška se stala 49. státem USA až roku 1959, týž rok se připojila i 50. Havaj.

Sám Putin se v minulosti k možnosti znovunabytí aljašského území stavěl zdrženlivě. „Na co potřebujete Aljašku? Byla prodána v 19. století. Louisianu prodali USA Francouzi ve stejné době,“ uvedl v roce 2014, když se ho jeden z ruských občanů při debatě s národem zeptal na myšlenku znovuzískání oblasti. Putin tehdy utrousil, že Rusové Aljašku prodali „levně“, ale vyzval své voliče, aby se kvůli tomu „nerozčilovali“.

Autor: