„Západní spojenci by neměli vylučovat vyslání vojáků na Ukrajinu. Francie je připravena na všechny scénáře,“ řekl Macron na konci února. Zároveň upozornil, že v této věci nepanuje shoda. Později vysvětlil, že tato teze je hlavně signálem pro Rusko, které se jinak před ničím nezastaví.
„Možná, že v určitém okamžiku – nechci to, nebudu to iniciovat – bude nezbytné vést pozemní operace, ať už budou jakékoliv, abychom čelili ruským silám,“ uvedl Macron. Podle deníku Le Figaro by to mohlo vypadat následovně:
Scénář 1 Francouzské zbrojovky na Ukrajině
Podle prvního možného scénáře by Francie na Ukrajině zřídila továrny na výrobu a provozní údržbu zbraní.
Takový úmysl už loni v září oznámila britská společnost BAE Systems, která chce vybudovat na Ukrajině pobočku zaměřenou na výrobu lehkých děl a dalšího vybavení pro ukrajinské dělostřelectvo. Německá společnost Rheinmetall zase na Ukrajině plánuje postavit továrnu na opravy tanků.
„Francouzské podniky vytvoří partnerství s ukrajinskými firmami, aby mohly vyrábět na ukrajinském území,“ řekl v březnu francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Z počátku se podle něj bude jednat spíše o výrobu součástek než munice. Podle Lecornua by výroba mohla začít v létě.
Podle agentury AFP se projekty týkají firmy Delair, která vyrábí drony, výrobce obrněných vozidel Arquus a společnosti Nexter. Ta je součástí německo-francouzského holdingu KNDS a vyrábí houfnice Caesar, které Francie už Ukrajině dodala.
Co se týče budování vlastních továren, analytik a generál ve výslužbě François Chauvancy to vidí jako komplikované. „Pojistné by bylo extrémně vysoké. Francouzské továrny by představovaly hlavní cíl pro ruskou armádu. A trvalo by několik měsíců, než by výsledky projektu přinesly ovoce,“ řekl s tím, že továrny v blízké zemi NATO vidí jako efektivnější.
Scénář 2 Nasazení vojáků na určité operace
Druhým potenciálním scénářem je nasazení francouzských vojáků na Ukrajině na nebojové operace, jako je například odstraňování min, výcvik ukrajinských sil nebo obsluha určitého vybavení.
Francouzská armáda už Ukrajince cvičí na francouzské a polské půdě. „Technicky je to možné, ale musíme si položit otázku, zda tento výcvik urychlí opotřebení Rusů,“ řekl listu nejmenovaný zdroj z francouzské armády.
„Francie musí vzít v potaz také možnost, že v takovém případě může dojít k zabití francouzských vojáků, a politické orgány by musely ztráty a zranění zdůvodnit veřejnosti,“ podotkl Chauvancy. Podle něho vyvolává stejnou otázku také podíl na odminovacích pracích.
Válka na Ukrajině |
„Pokud jde o obsluhu Francií dodaných zařízení, která potřebují naši technickou pomoc, je pravděpodobné, že francouzští školitelé už jsou na místě,“ dodal Chauvancy. Této možnosti nahrává také sdělení německého kancléře Olafa Scholze z počátku března. „To, co dělají z hlediska získávání cílů a podpory při získávání cílů Britové a Francouzi pro rakety SCALP a Storm Shadow, nemůže dělat Německo,“ prohlásil.
Scénář 3 Ochrana Oděsy
„V každém případě budu muset v příštím roce poslat nějaké muže do Oděsy,“ nechal se podle deníku Le Monde slyšet Macron na konci února. Prezident se podle listu obává nárůstu cen obilovin a rozšíření konfliktu do sousedního Moldavska, pokud Rusko přístav u Černého moře dobude. Vývoz obilí je zásadní také pro zabránění celosvětovému hladomoru.
V tomto scénáři by francouzská armáda zřejmě nasadila své síly k zajištění pozemní a letecké bezpečnosti Oděsy, píše Le Figaro. „Francouzská přítomnost by nás postavila do přímé konfrontace s ruskou armádou. Ano, je to proveditelné, ale s obrovským rizikem a značnými prostředky. Symbolika by byla jistě silná,“ konstatoval analytik Chauvancy.
Také v tomto případě by ale dříve nebo později zřejmě došlo ke smrti francouzských vojáků, což by vláda musela ospravedlnit.
Francie by mohla v Oděse nasadit mimo jiné protiletadlový systém Mamba. Těch má ale k dispozici pouze osm a část z nich podle Chauvancyho nepochybně v létě nasadí na svém území kvůli olympijským hrám.
Scénář 4 Vytvoření ochranné zóny
Tento scénář počítá s tím, že by francouzští vojáci na některých místech vystřídali ukrajinské obránce.
„Můžeme si představit, že by se vydali do osvobozených zón, jako je běloruská hranice, Cherson nebo Charkovská oblast. Tím by vyslali signál Rusům, aby je odradili od postupu. Mohli by také chránit civilní oblasti, které jsou pravidelně terčem útoků ruské armády,“ řekl politický analytik Nicolas Tenzer z pařížské univerzity Sciences Po.
Náčelník francouzského generálního štábu Pierr Schill deníku Le Monde řekl, že Francie by mohla během třiceti dnů nasadit asi 20 tisíc vojáků.
Země by se tak nicméně de facto stala stranou konfliktu. „Francie může nasadit pouze dvě brigády, které by pokryly osmdesátikilometrovou frontu, a je zde také otázka, jak reagovat v případě úderů na naše jednotky,“ uvedl Chauvancy. Otázky vyvolává také logistika nasazení takových sil.
Scénář 5 Přímá konfrontace
Podle tohoto scénáře, který je nejnepravděpodobnější, by francouzské jednotky bojovaly s ruskou armádou po boku Ukrajinců.
„Byli bychom účastníky konfliktu, protože bychom nasadili ozbrojené síly proti společnému nepříteli,“ uvedla Julia Grignonová z École Militaire. Tento krok by se v podstatě rovnal vyhlášení války Rusku.
Macron by musel v takovém případě požádat parlament o odsouhlasení tohoto kroku. Problém by byl také s logistikou nebo komunikací. „Na místě by musely francouzská a ukrajinská armáda – obě s rozdílnými metodami – spolupracovat navzdory jazykové bariéře,“ uvedl Chauvancy.
Pokud by se Francie k takové operaci odhodlala, musela by podle něho najít podporu u svých spojenců. A tomu dosavadní reakce na Macronova slova nenahrávají. Vyslání vojáků na Ukrajinu vyloučil americký prezident Joe Biden, zapojení NATO odmítl také německý kancléř Olaf Scholz. Stejného názoru jsou také Britové a Italové.
Válka na Ukrajině |
