„Kreml doufá, že tímto přístupem se mu podaří vykreslit Putina jako člověka, který je zodpovědný za přeměnu Ruska v oázu klidu,“ řekl portálu Meduza nejmenovaný zdroj z Kremlu, podle něhož jsou ruští představitelé přesvědčení, že mezi voliči je poptávka po pranýřování Západu.
„Kdykoli prezident mluví o tomto tématu a kritizuje Západ, vidíme, že mu stoupá popularita,“ uvedl zdroj. Přestože tuto souvislost nelze potvrdit, Putin se podle průzkumu společnosti Levada v říjnu těšil oblibě 82 procent obyvatel. Od loňského února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, se jeho podpora drží nad 80 procenty, před válkou to bylo kolem 60 procent.
Jednasedmdesátiletý Putin dosud oficiálně nepotvrdil, že se bude v březnu o post prezidenta ucházet, agentura Reuters ale v pondělí uvedla, že o tom není pochyb. „Rozhodnutí padlo – bude kandidovat,“ řekl jí zdroj obeznámený s děním v Kremlu, podle něhož má Putin pocit, že musí Rusko provést „nejnebezpečnějším obdobím“ za poslední desetiletí.
Putin se může o páté funkční období ucházet díky ústavní změně z roku 2020, která mu umožňuje zůstat prezidentem až do roku 2036. Plán jeho kampaně by měl podle Reuters přijít během několika týdnů. „Nepochybuji, že pokud kandidaturu předloží, suverénně zvítězí. Společnost je kolem prezidenta konsolidovaná,“ řekl ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Podle dalšího zdroje, s nímž hovořila Meduza, už v ruských státních a provládních médiích v souladu s narativem Putinovy kampaně začínají sílit zprávy o „potížích západních zemí“. Oblíbeným tématem je mimo jiné přemnožení štěnic v západních městech, mimo jiné v Paříži.
„Propaganda bude prosazovat narativ, že USA se zhroutí z toho, že budou muset podporovat nejen Ukrajinu, ale nyní také Izrael,“ řekl deníku zdroj, podle něhož budou prokremelská média zároveň šířit poselství, že v Rusku navzdory sankcím vypadá všechno dobře.
Válka na Ukrajině má zůstat v pozadí kampaně. „Na její zapojení do kampaně bychom potřebovali velký úspěch na frontě, ne zákopovou válku,“ dodal.
„V Rusku neexistuje politická pluralita“
Ačkoli záměr kandidovat na post prezidenta už oznámilo několik představitelů ruských parlamentních stran, podle odborníků jde pouze o snahu Kremlu budit zdání politického pluralismu, neboť v zemi prozatím neexistují soupeři, kteří by se mohli Putinovi skutečně postavit.
„V Rusku neexistuje politická pluralita, stačí si vzpomenout na země jako Írán nebo Severní Korea, kde je situace podobná. Uvnitř elit mohou existovat rozdíly v názorech, ale ve skutečnosti nejde o rozdílnou politiku,“ řekl stanici CNBC ruský akademik a historik Sergej Medveděv.
„Samozřejmě, v Rusku panuje velmi nepřehledný systém a může se změnit ze dne na den. Můžeme se stát svědky dalšího puče vedeného žoldnéři nebo atentátu na Putina. Ale nyní to vypadá tak, že pokud něco z toho nepřijde, může Putinův režim trvat ještě rok, tři roky nebo pět let. Nadcházející volby na tom nic nezmění,“ konstatoval.
S tím, že Putina nyní nemůže nikdo ohrozit, souhlasí také ruští diplomaté, se kterými hovořila agentura Reuters. Bývalý špión KGB se podle nich může spolehnout na podporu státního aparátu i státních médií a proti jeho dalšímu vládnutí neexistuje téměř žádná opozice z řad veřejnosti.
