Úterý 27. února 2024, svátek má Alexandr
130 let

Lidovky.cz

Svět

V ruské armádě přibývá dezertérů, únik skýtá zranění či pomoc Ukrajinců

Vojáci ruských armádních jednotek radiační, chemické a biologické ochrany ve výcvikovém středisku v Moskevské oblasti. (10. listopadu 2023) foto: Profimedia.cz

Počet žádostí ruských vojáků o pomoc při dezerci z armády se v posledních měsících výrazně zvýšil, uvedl projekt nazvaný Iditě lesom (Jděte lesem), který pomáhá Rusům vyhnout se bojům na Ukrajině. Podle organizace se většina vojáků rozhodla dezertovat poté, co byli během bojů zraněni a léčili se v ruských nemocnicích.
  22:19

„Od začátku částečné mobilizace uplynul více než rok. Pokud někteří lidé ještě doufali, že se po určité době služby budou moci vrátit domů, nyní už takové iluze nemají,“ popsal Sergej Krivenko, šéf ruské lidskoprávní organizace „Občan, armáda, právo“.

„Vojáci vidí, že neexistuje rotace, že i těžce zranění jsou po hospitalizaci posíláni zpět na frontu,“ řekl listu The Moscow Times (MT). Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil mobilizaci loni 21. září.

Projekt Iditě lesom dostal od září do listopadu od ruských vojáků 577 žádostí o pomoc s dezercí, což je o 89 procent více než v období mezi červen a srpnem. Od dubna pak poskytli právníci organizace poradenství více než tisícovce vojáků, kteří už nechtějí dále bojovat.

„Nejvyšší počet pokusů o dezerci jsme zaznamenali v říjnu, a to 218 případů. Nejméně v červnu, kdy jich bylo 54. V listopadu se o dezerci pokusilo 175 lidí,“ uvedl ředitel Iditě lesom Grigorij Sverdlin, podle něhož se většina vojáků rozhodne dezertovat po zranění a pobytu v ruské nemocnici.

Voják Pavel z Moskvy se rozhodl dezertovat poté, co byl dvakrát vážně zraněn. Nejprve utrpěl v boji zranění nohy a podle jeho slov se mu poté nevěnovala žádná lékařská komise, armáda ho po ukončení léčby poslala zpět do služby. „Myslel jsem si, že mě po první hospitalizaci pustí, že si budu moci stěžovat na poranění nohy nebo na posttraumatickou stresovou poruchu, ale jakmile mi skončila léčba, poslali mě zpět na frontu,“ řekl The Moscow Times.

Po dvou týdnech v zákopu byl těžce zraněn znovu, zasáhla ho výbušnina shozená z dronu. „Podařilo se mi dostat ven díky kamarádovi, který mě odnesl na ramenou,“ popsal Pavel. Byl přesvědčen, že ho ruská armáda po léčbě pošle zpět na frontu, a tak se rozhodl jednat. S pomocí aktivistů se mu povedlo utéct z Ruska a nyní žádá o azyl v blíže neupřesněné zemi.

Rádio Svobodná Evropa (RFE) dává narůstající počet dezerrtérů do souvislosti také s tím, že v posledních týdnech zesílila kritika ze strany manželek ruských vojáků, kterým se nezamlouvá argumentace Kremlu, že mobilizovaní muži jsou potřeba v boji po neomezenou dobu.

„Ruské úřady nemají náladu na kompromisy a zřejmě se pokusí potlačit nesouhlas manželek nasazených vojáků jejich podplácením či veřejnou diskreditací,“ uvedlo britské ministerstvo obrany. „Úřady jsou obzvláště citlivé na jakékoli protesty související s občany mobilizovanými v září 2022, kteří jsou nyní už více než rok v první linii,“ dodalo.

Dezerce přímo z fronty je složitější

Podle Krivenka se o útěk přímo z válečné zóny pokouší minimum lidí, protože mají malou šanci na úspěch. Po dezertérech pátrají vojenské hlídky, často následuje pobyt v polním vězení a návrat na frontu. Podle The Moscow Times se případy dezerce dostanou před soud jen zřídkakdy.

Také podle Sverdlina jsou případy dezerce přímo z frontové linie poměrně vzácné, částečně z toho důvodu, že vojáci tam mají omezenou možnost komunikovat s vnějším světem a někdy u sebe nemají doklady o totožnosti.

„Vpředu jsou minová pole. A za vámi vojenská policie. Někteří se schovali u místních obyvatel, ale obvykle spolu popíjeli alkohol a ti samí místní je vydali vojenské policii,“ popisuje dezertér Pavel.

Za dezertéry lze považovat i ty, kteří se dobrovolně vzdají. Například kontaktováním ukrajinského projektu Choču žiť (Chci žít). Ten nezveřejňuje přesný počet těch, kterým pomohl, ale podle jeho zástupců obdržel od vyhlášení mobilizace v Rusku více než 22 tisíc žádostí.

Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov v srpnu uvedl, že každý pátý z 200 válečných zajatců, které Kyjev ten měsíc zadržel, se vzdal dobrovolně. „Každý den se v rámci programu ‚Chci žít‘ vzdá tři až pět ruských vojáků,“ vypočítal.

Trest vězení dostane málokdo

Ruští právníci a ochránci lidských práv uvádějí, že rozsah dezercí nedokážou odhadnout. Podle výpočtů nezávislého zpravodajského webu Mediazona se od začátku mobilizace dostalo před vojenské soudy 4 121 případů neoprávněného opuštění služby, z nichž 3 470 skončilo rozsudkem. Naprostá většina odsouzených dostala podmíněné tresty.

Podle právníka Maxima Grebenjuka ruští dezertéři dostávají obvykle podmínky, což však nebrání tomu, aby je armáda poslala zpět na frontu. „Jejich vyhlídky jsou válka, vězení nebo invalidita,“ uvedl.

Zprávy o častější dezerci přicházejí uprostřed nárůstu počtu obětí ruské armády, která se nyní snaží dobýt město Avdijivka na Donbasu. „V posledních šesti týdnech pravděpodobně došlo k jedněm z nejvyšších počtů obětí v dosavadním průběhu války,“ uvedl koncem listopadu Londýn.

Podle jeho odhadů Rusko od začátku invaze ztratilo až 190 tisíc vojáků. Dalších až 140 tisíc vojáků bylo zraněno, ale po nějaké době se mohli vrátit do služby. Moskva oficiální údaje o svých ztrátách nezveřejňuje.

Experti předpokládají, že další mobilizace jako krajně nepopulární opatření nebude vyhlášena přinejmenším do ruských prezidentských voleb, které se mají konat příští rok v březnu. Když Putin loni v září oznámil částečnou mobilizaci 300 tisíc záložníků k doplnění ztrát, podle odhadů statisíce Rusů v branném věku odjely z Ruska.

Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!