„Mám štěstí,“ uvedl Rushdie v pondělním rozhovoru s časopisem The New Yorker. „Co chci říct, je, že cítím hlavně ohromnou vděčnost,“ dodal spisovatel, který po útoku strávil šest týdnů v nemocnici a nevidí na jedno oko.
Pětasedmdesátiletého Rushdieho pobodali loni začátkem srpna v neziskovém vzdělávacím centru Chautauqua Institution na západě amerického státu New York, kde se měl účastnit debaty o tom, že Spojené státy slouží jako azyl pro pronásledované spisovatele a umělce v exilu.
V souvislosti s pokusem o atentát, při němž byl zraněn i moderátor rozhovoru, úřady zatkly čtyřiadvacetiletého Hadiho Matara a obvinily jej z napadení a pokusu o vraždu. Podezřelý vinu popřel.
„Už mi bylo i lépe. Vzhledem k tomu, co se stalo, na tom ale nejsem tak špatně,“ řekl Rushdie v rozhovoru s novinářem Davidem Remnickem. „Velká zranění jsou v podstatě zahojená. Mám cit v palci a ukazováčku a ve spodní polovině dlaně,“ dodal s tím, že podstupuje rehabilitace, avšak psát na počítači je pro něj obtížné, protože v některých konečcích prstů nemá cit.
„Jsem schopen vstát a chodit. Když říkám, že jsem v pořádku, myslím tím, že jsou části mého těla, které vyžadují neustálé kontroly. Byl to kolosální útok,“ poznamenal Rushdie. Doplnil, že na něm napadení zanechalo psychické jizvy a že musel přehodnotit svůj přístup k bezpečnosti. „Víte, že existuje něco jako posttraumatická stresová porucha,“ řekl.
„Zjistil jsem, že je velmi, velmi obtížné psát. Sednu si, abych psal, a nic se neděje. Píšu, ale je to směs prázdna a braku, věcí, které napíšu a pak druhý den smažu,“ dodal s tím, že se s tímto problémem stále potýká.
V roce 1989 íránský duchovní vůdce Rúholláh Chomejní vydal pokyn, takzvanou fatvu, k zabití Rushdieho za román Satanské verše. Část muslimů tuto knihu považuje za urážku islámu. Rushdie se kvůli fatvě léta musel mnohokrát stěhovat z jednoho přísně tajného místa střeženého britskou vládou na druhé. Přestože se íránská vláda od tohoto postoje distancovala, fatva je podle konzervativního výkladu stále platná.
Remnick se Rushdieho zeptal, zda si myslí, že měl po přestěhování do New Yorku v roce 2000 více dbát na svou bezpečnost, když předtím žil dlouho v ústraní. „Tuto otázku si pokládám a neznám na ni odpověď,“ odpověděl Rushdie. „Měl jsem přece více než dvacet let života. Takže je to chyba? Také jsem napsal spoustu knih,“ dodal.
Rushdieho nejnovější román Victory City vyjde tento týden a byl dokončen krátce před útokem. Podle nakladatelství Penguin Random House jde o ságu, která pojednává o lásce, dobrodružství a mýtu a zejména o zrodu a pádu města, které pomůže stvořit hrdinka jménem Pampa Kampana, do níž se vtělí její jmenovkyně, bohyně Pampa.
„Vždycky jsem se velmi snažil nepřijímat roli oběti,“ řekl Rushdie. „Pak sedíte a říkáte si: někdo do mě zapíchl nůž! Jsem to ale chudák... což si někdy říkám,“ dodal s tím, že si ovšem nepřeje, aby si to mysleli čtenáři jeho nové knihy. „Chci, aby je příběh zaujal a nechali se jím unést,“ řekl.
This photo seems to have vanished from my tweets. Here it is again, just for the record. https://t.co/nqt34gIuRW
