„Vážení přátelé, pokud jde o ochranu ústavnosti a demokracie, politické strany se nesmějí dívat na to, jaký mají program a jestli je levicový, pravicový anebo liberální. Boj za lidská práva nás musí všechny spojovat. (...) Všichni jsme tu proto, abychom zajistili, že Markíza bude i nadále vysílat objektivní informace. O to nám všem jde,“ burcoval 16. září 1998 mladý Robert Fico.
Spolu s tisíci občanů se před budovou Markízy snažil zabránit tomu, aby podnikatel Marian Kočner s pomocí pracovníků bezpečnostní služby tuto soukromou televizi převzal. Na pódiu tehdy Fico stál vedle Mikuláše Dzurindy a lidé skandovali „Markízu nedáme!“. Demonstrace se konaly i v dalších městech.
„Demokratičtí politici a demokratičtí představitelé tohoto státu chápou svobodu projevu jinak než jiní. My chápeme svobodu projevu nejen jako šíření pozitivních a krásných informací. Svoboda projevu, to je i šíření kritických, někdy šokujících informací. A na to je potřeba Markíza. Aby v plné míře realizovala takovou svobodu projevu, jak ji chápe celá Evropa a nejen část slovenského politického spektra,“ dodal tehdy budoucí premiér.
O pětadvacet let později už mluví jinak. „Měl jsem si radši ruce a nohy polámat, když jsem ji šel jako mladý politik bránit,“ pronesl ve videu, jež zveřejnil v neděli. Svým příznivcům v něm avizoval schválení programového prohlášení vlády. K tomu došlo v pondělí ráno. Fico ocenil „konstruktivní přístup koaličních partnerů“ a poznamenal, že dokument s vládním programem i svůj název: „Lépe, klidněji a bezpečněji žít na Slovensku“.
Nie som pes, ktorý bude len bezmocne štekať a prizerať sa.
Pojmenováváním kroků vlády přitom navázal na expremiéra Igora Matoviče, který především v době covidové pandemie míval ve zvyku dávat název i tiskovým konferencím. „Chceme, aby až této nové vládě bude v roce 2027 končit mandát, abyste mohli bez zaváhání zkonstatovat: Máme se lépe než v roce dvacet tři, máme větší klid a cítíme se bezpečněji než v roce dvacet tři,“ nastínil. A stejně jako Matovič, i Fico se nevybíravě navezl do vybraných médií. Zatímco „opozice má podle všeho stále povolební opici“, novináři podle něj rozjeli „mediální soldatesku“.
„Je tu skupina médií, v níž hlavní úlohu sehrává televize Markíza, deníky Sme a N a portál Aktuality. Ale bohužel se potvrzuje, že i jiná média, která se rozhodla od momentu vyhlášení výsledků voleb pokračovat v tom, co proti nám konala roky, ať už jsme v minulosti byli ve vládě anebo v opozici. Nejradši by nám do kávy nasypala jed na potkany,“ prohlásil premiér, jehož koaliční a straničtí partneři začali hned po volbách s novou praxí a právě tato média odmítli vpustit na své tiskové konference.
Podle Fica média proti nové vládě šíří „absurdnosti, nad kterými se pozastavuje každému zdravý rozum“, a novináři se rozhodli dělat politiku, „samozřejmě bez jakékoliv politické odpovědnosti“. Ve videu se v této souvislosti navezl i do šéfa opoziční strany Progresivní Slovensko Michala Šimečky, který podle Fica jen opakuje to, co mu tato média předkládají.
Přímo v Markíze pak prý sedí skupina „odulých a nafoukaných redaktorů a moderátorů, kteří nemají problém označit tisíce lidí protestujících před prezidentským palácem za dezoláty“. „Vyhrnuli si rukávy a začali pálit od boku jako Jesse James,“ kritizoval s tím, že se média ptala na některá témata v době, kdy se teprve řešily personální otázky a parlament ještě ani nezasedl.
Jednoho novináře Markízy kvůli tomu označil za „rýpavičníka obyčejného mediálního“ a prohlásil, že do diskuzní relace této televize už nikdy nevstoupí. „Markíza šíří nenávist,“ řekl také – Matovič přitom kdysi Denník N pojmenoval „Denník Nenávist“.
„Považuji tato média za nepřátelská a v tomto duchu vydám pokyny na úřadu vlády. Podíváme se na těch víc jak 26 milionů eur, které Markíza dostala od předcházející vlády, a minimálně ministrům za stranu Směr dám pokyn, jak mají v následujícím období finančně k této televizi přistupovat. A samozřejmě se podíváme na monopolní postavení Markízy na mediálním trhu, které dnes televize předvádí v plné nahotě,“ dodal Fico.
Obrana práva veta v EU, vyšší majetkové daně
V programovém prohlášení jeho vláda uvádí, že hodlá vystupovat proti zrušení práva veta při rozhodnutích Evropské unie, které si vyžadují jednomyslný souhlas všech členských států, a také proti neodůvodněnému přesouvání kompetenci z členských zemí evropského bloku na samotnou EU.
Samotné slovenské členství v Unii však vláda považuje za nenahraditelné, byť někteří členové tříčlenné vládní koalice opakovaně netajili kritiku některých rozhodnutí či kroků EU. Kabinet rovněž potvrdil svůj odmítavý postoj k vládní vojenské pomoci Ukrajině, která se brání ruské vojenské invazi.
Dokument má 88 stran. A jak upozornil Denník N, zřejmě prošel přes počítač Ficovy přítelkyně Kataríny Szalayové. Její jméno je totiž uvedeno ve vlastnostech souboru. Podle listu je pravděpodobné, že ho Fico upravoval právě na jejím počítači. Sám o sobě prohlašuje, že nemá ani mobilní telefon.
Koalice dále slibuje zavedení bankovní daně a vyšší míru zdanění lépe vydělávajících obyvatel země. Naznačila také vyšší zdanění mimořádných zisků firem, které částečně zavedl už bývalý kabinet. Vyšší majetkové dani by zase měli čelit vlastníci dvou nebo více nemovitostí určených k bydlení. Měly by se zvyšovat daně z tabáku a lihu a kabinet zváží také zdanění slazených nápojů.
V příštím roce hodlá vláda snížit schodek veřejných financí země jen o půl procenta výkonu ekonomiky, což ekonomové už dříve označili v souvislosti s vysokým zadlužením země za nedostatečné. Ficův kabinet v dokumentu zdůraznil význam rodiny a manželství a zároveň vyjádřil snahu řešit praktické otázky soužití lidí stejného pohlaví. Zavedení registrovaných partnerství neohlásil.
Nová vláda hodlá prosadit změny v trestním právu, podle ní v minulosti docházelo k jeho zneužívání a nadužívání. Policie vyšetřuje vícero kauz z doby předchozího vládnutí Směru-SD, vyšetřování případů Fico ještě jako opoziční politik opakovaně zpochybňoval.
Co se týká médií, vláda zvažuje rozdělení veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska. Od tohoto či případně jiného řešení si údajně slibuje posílení veřejnoprávnosti této instituce. Vládní politici v minulosti opakovaně zpochybňovali objektivnost RTVS.
