Umožní například americkým vojákům využívat vojenská letiště Malacky-Kuchyňa a Sliač, ale také se budou moci se svou technikou volně pohybovat po slovenském území. Slovensko by výměnou za to mohlo získat v přepočtu více než dvě miliardy korun na modernizaci armády.
Smlouva vyvolala v posledních dnech vášnivé debaty, které byly vyvolané zejména odmítavým postojem slovenského generálního prokurátora Maroše Žilinky. V rámci připomínkového řízení uplatnil přes třicet námitek. Podle nejvyššího žalobce smlouva zvýší bezpečnostní riziko pro zemi, která by se mohla stát terčem nepřátel pro případ, že by americká strana chtěla na území státu rozmístit jaderné zbraně. Generální prokuratura proto požadovala, aby dohoda výslovně vylučovala, že by američtí vojáci mohli na území Slovenska vstupovat s jadernými, biologickými nebo chemickými zbraněmi.
Žilinka také vyzval slovenské politiky, aby respektovali vůli veřejnosti a kritizoval, že u tak zásadního tématu neproběhla v zemi dostatečná veřejná ani odborná debata. Generálnímu prokurátorovi také vadilo, že podpisem obranné dohody se Slovensko vzdá možnosti postihovat příslušníky americké armády, pokud by se během pobytu na jeho území dopustili trestného činu.
Vláda naopak vidí v obranné smlouvě nástroj, který posílí spojenecký svazek Slovenska a Spojených států. Ministři zahraničí Ivan Korčok a jeho kolega z obrany Jaroslav Naď odmítli, že by oslabovala suverenitu země a vytvářela například předpoklady pro stálou přítomnost americké armády na území státu, včetně možných vojenských základen.
Právě to ovšem dokumentu vyčítá část levicové opozice, v čele s bývalou hlavní vládní stranou Smer. Její předseda, někdejší premiér Robert Fico, již oznámil, že navrhne parlamentu vypsání referenda o amerických základnách na Slovensku.
Slovensko bylo dosud jedinou členskou zemi tzv. východního křídla NATO, které podobnou smlouvu nemělo. Jednání o její podobě zahájila ještě předchozí koalice sociálnědemokratické strany Smer, Slovenské národní strany (SNS) a slovensko-maďarské strany Most-Híd. Rozhovory se ovšem zadrhávaly i kvůli tomu, že tehdejší ministr obrany Peter Gajdoš, který ve vládě zastupoval SNS, se jich odmítal zúčastnit. Jeho strana patřila už tehdy k nejhlasitějším odpůrcům obranné dohody. Spatřovala v ní nástroj na omezení svrchovanosti státu.
Poprvé se stala slovensko-americká obranná dohoda velkým veřejným tématem během prezidentské kampaně v únoru 2020. Do ní se tehdy vůbec poprvé ve větším rozsahu zapojily konspirační weby a alternativní portály. Rozpoutaly mediální kampaň s cílem ovlivnit veřejné mínění a zabránit jejímu uzavření. Tehdy o dokumentu psaly jako o „jidášské smlouvě s USA“, jež prý americkým vojákům umožní, aby se na slovenském území chovali jako okupanti.
Dokument musí nyní ještě posvětit parlament a prezidentka Zuzana Čaputová, což by měla být formalita. Současná koalice má v Národní radě většinu a hlava státu posílení vazeb s USA a Západem dlouhodobě podporuje.
