Aktuální posun v Babišově soudním sporu vyplývá z oznámení Ústavního soudu, podle kterého o tom příslušný senát rozhodl na svém neveřejném jednání 1. února. Podle Babiše soud pouze potvrdil, že oproti zaběhnuté praxi musí ve sporu ohledně StB žalovat jinou instituci. To už udělal.
Řekl také, že se v kauze bude soudit klidně do konce života, nikdy se nevzdá a své jméno očistí.
Babiš v roce 2012 v souladu s dřívější praxí slovenských soudů zažaloval Ústav paměti národa (ÚPN), který na Slovensku spravuje svazky StB. Ústavní soud však o pět let později, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i Nejvyššího soudu v Babišův prospěch, toto pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ovšem neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.
V roce 2019 pak Ústavní soud zrušil ještě další rozhodnutí krajského i Nejvyššího soudu, které Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly. Příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným.
Právě řešení této otázky a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se pak slovenské soudy zabývaly. V roce 2022 Babiš podal dovolání proti pravomocnému verdiktu bratislavského krajského soudu, který jeho žalobu v případu zamítl.
Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že žalovaným neměl být ÚPN, ale slovenské ministerstvo vnitra. Loni pak Nejvyšší soud verdikt krajského soudu v Bratislavě potvrdil. „Třicet let existovala na Slovensku praxe žalovat slovenský Ústav paměti národa, až v roce 2017, devět dnů před našimi volbami, řekl Ústavní soud, že to je špatně, už to neplatí. Proti tomu jsem se odvolal, ale Nejvyšší soud to nyní zamítl,“ řekl tehdy Babiš.
„Takže znovu, soud nerozhodoval o podstatě mé žaloby, ale rozhodoval o tom, že žaloba míří proti nesprávné instituci,“ dodal s tím, že jeho právníci toto rozhodnutí očekávali, a proto už dříve zažalovali Slovenskou republiku zastoupenou ministerstvem vnitra. Expremiér podal žalobu i k Evropskému soudu pro lidská práva. „Jak jsem řekl, budu se soudit do konce života, nikdy se nevzdám a svoje jméno očistím,“ prohlásil.
Babiš dlouhodobě zpochybňuje pravost archivních dokumentů, které uvádějí, že se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho ke spolupráci s tajnou policií jako agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten během projednávání Babišovy žaloby u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
Ústavní soud však ve verdiktu z roku 2017 zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly tehdy považovány za klíčové.
6. června 2018 |
