Adresátem vůbec prvního ze série balíčků měl být premiér Sanchéz, ke kterému podle ministerstva vnitra balíček dorazil už 24. listopadu. Jako poslední, šestou zásilku ve čtvrtek odhalila bezpečnostní kontrola na americké ambasádě v Madridu, informovala televize La Sexta.
Předtím během dne odhalily kontroly dopisovou bombu na armádní letecké základně Torrejón de Ardoz u Madridu. Odesilatel ji adresoval satelitnímu středisku základny, které dodává informace i Ukrajině. Nikdo nebyl zraněn. Další dopis pak přistál na ministerstvu obrany v Madridu a byl určený pro ministryni obrany Margaritu Roblesovou. I zde se incident obešel bez zranění.
Lehké zranění utrpěl pouze ve středu zaměstnanec ukrajinské ambasády, když bez kontroly otevřel zásilku pro velvyslance velvyslance Serhije Pohorelceva. Ukrajinské ministerstvo zahraničí pak vydalo pokyn k posílení bezpečnosti všech ukrajinských ambasád. Velvyslanec v rozhovoru s televizí RTVE odpovědnost za zásilky nepřímo připsal Rusku, aniž by ho však jmenoval.
Týž den pak místní média informovala, že podobný dopis včas odhalila firma Instalaza v Zaragoze, která vyrábí raketové odpalovací systémy, ruční granáty či zařízení pro noční vidění.
Náměstek španělského ministerstva vnitra Rafael Perez upozornil, že pět odhalených balíčků bylo výrazně podobných. Všechny byly rovněž nejspíše odeslány ze Španělska. „Podomácku vyrobené výbušniny byly zaslány v hnědých balíčcích. Uvnitř nich byl hořlavý prášek a nástražný drát. Dopisy by po otevření spíše vzplanuly, než že by způsobily explozi,“ popsal Perez.
Použitý lehký výbušný materiál se podle médií používá pro petardy. Balíčky vypadaly stejně a adresy na nich byly napsány rukou.
Španělsko spolu s dalšími členskými státy Evropské unie i NATO podporuje Ukrajinu v boji ve válce s Ruskem, Kyjevu dodává také zbraně. Španělský premiér Pedro Sánchez v minulých dnech také oznámil, že koncem listopadu začne v Toledu fungovat nové výcvikové středisko pro ukrajinské vojáky.
Na Ukrajinu podle něj v nejbližších týdnech také vyrazí španělští policisté, aby pomohli s vyšetřováním údajných ruských válečných zločinů.
Ruské velvyslanectví v Madridu v reakci na incidenty uplynulých dní jakékoliv bezpečnostní hrozby a teroristické útoky odsoudilo. Na Twitteru napsalo, že „absolutně odsuzuje jakékoli teroristické útoky“, obzvlášť ty namířené proti diplomatickým misím.
Bomby v dopise zabíjely v Rakousku
Minulost zná mnoho případů, kdy se atentátníci rozhodli sáhnout právě po bombě v dopise. Například v Rakousku v devadesátých letech řešili celou sérii takových útoků. Převážně na rakouském území tehdy explodovalo pětadvacet dopisových a tři nástražné pumy, přičemž zemřeli čtyři lidé a patnáct dalších bylo těžce zraněno.
Ke známým obětem patřil bývalý vídeňský primátor Helmut Zilk, který při otvírání dopisu přišel 5. prosince 1993 o tři prsty na levé ruce. Rakouské dopisové bomby nesly podpis Bajuvarské osvobozenecké armády (BBA) a mířily proti osobnostem „příznivě nakloněných vůči přivandrovalcům“ či přímo proti cizincům.
Pachatele útoků Franze Fuchse nakonec zatkli zcela náhodou, když si při běžné silniční kontrole nechal úmyslně v rukou vybuchnout nálož, kterou vozil v autě. Domníval se, že tím „vezme s sebou“ i dva kontrolující policisty, místo toho však jen přišel o obě ruce až po zápěstí a jeden z policistů byl zraněn. Po soudním procesu Fuchse 10. března 1999 odsoudili k doživotnímu vězení. Duševně narušený muž spáchal o rok později ve vězení sebevraždu.
V roce 2014 zase policie v Severním Irsku zadržela čtyři lidi podezřelé z rozesílání dopisových bomb místním politikům a bezpečnostním činitelům. Žádná z nich adresátovi v rukou nevybuchla. O rok později však nejméně šest lidí zemřelo na jihu Číny poté, co jim v rukou vybuchly právě dopisy s bombou uvnitř. Výbušná zařízení poštou dorazila do nemocnice, věznice, radnice, nádraží, nákupního střediska či tržnice.
Před pěti lety zranil dopis s bombou sekretářku v pařížské pobočce Mezinárodního měnového fondu (MMF). Žena údajně utrpěla popáleniny na rukou a na obličeji. Podle řeckého ministra veřejného pořádku dopis do Paříže odeslala z Řecka zřejmě stejná anarchistická skupina, která jen o pár dní dříve poslala dopis s výbušninou i na německé ministerstvo financí.
Skupina Konspirace ohňových buněk se na rozesílání dopisových bomb zaměřila i v minulosti a adresovala je zejména velvyslanectvím a evropským státníkům. Zadržený muž byl následně obviněn mimo jiné i z pokusu o atentát na bývalého řeckého premiéra Lucase Papademose, kterému byla bomba doručena v květnu 2017. Papademos ji otevřel a kvůli utrpěným zraněním strávil víc než měsíc v nemocnici.
A v roce 2018 poslali na sedm let do vězení dopisového atentátníka také Švédové. Třiačtyřicetiletý Michael Salonen poslal bombu třeba bitcoinové společnosti Cryptopay sídlící v Londýně, nastražená past však nakonec nefungovala. Muž také vyhrožoval švédským poslancům a členům vlády, včetně premiéra Stefana Löfvena.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
