Úterý 25. června 2024, svátek má Ivan
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Svět

Pat ve Španělsku. Vítězní lidovci nesestaví vládu ani s krajní pravicí

Lídr španělské opozice Alberto Núňez Feijóo slaví úspěch ve volbách. (24. července 2023) foto: Reuters

Nedělní volby ve Španělsku sice vyhráli opoziční lidovci, ale tak těsně, že vládu budou sestavovat velmi těžce. Za jistých okolností, ale také obtížně, se to může podařit dosavadnímu premiérovi Pedru Sánchezovi. Jeho socialisté skončili druzí, oproti předchozím volbám si nicméně o dva poslanecké mandáty polepšili. Podle médií je možné, že se volby budou muset opakovat.
  8:51aktualizováno  24. července 8:54

Sánchezovi, který je premiérem od roku 2018, se podařilo v neděli něco, co se ještě před dvěma měsíci podle deníku El País zdálo téměř nemožné. Když premiér po porážce v květnových regionálních a komunálních volbách, v nichž bodovali právě lidovci, vyhlásil o půl roku dříve parlamentní volby, průzkumy dávaly jasné šance konzervativní Lidové straně (PP).

Ta podle nich mohla získat většinu spolu s krajně pravicovou stranou Vox, s níž vládne v některých regionech a obcích, ovšem lídr PP Alberto Núňez Feijóo v kampani tvrdil, že do vlády Vox nechce. Spekulovalo se však, že si od nich vyjedná tichou podporu.

PP v neděli vyhrála zhruba o 300 tisíc hlasů a bude mít 136 křesel ve 350členném Kongresu poslanců. Ani s Vox, která si oproti předchozím volbám výrazně pohoršila na 33 mandátů (z 52), PP nedosáhne na většinu 176 hlasů. Nebude ji mít ani s dalšími malými spojenci.

Socialisté obsadí v nové dolní komoře 122 křesel a jejich spojenec levicová formace Sumar bude mít 31 mandátů. Ani oni tedy dohromady nedosáhnou na většinu. Nový Kongres poslanců, který poprvé zasedne 17. srpna, tak podle deníku El País v první kole nevysloví důvěru premiérovi. Tím král Felipe VI. nejprve pověří zřejmě vítěze voleb, šéfa PP Feijóa.

V prvním kole hlasování je potřeba 176 hlasů, ve druhém jen prostá většina, čili pomoci může, že se někteří zdrží hlasování. Ani ve druhém kole není ale moc pravděpodobné, že by Feijó, či po něm Sánchez, dostali důvěru pro premiérský úřad. Pokud Feijóo v parlamentu neuspěje, dostane podle obvyklých pravidel šanci druhý v pořadí, tedy Sánchez. Když se to ani jemu nepodaří, budou nové volby.

Sánchez by mohl důvěru parlamentu získat, pokud ho podpoří i baskičtí nacionalisté a katalánští separatisté ze strany ERC a někdo další se zdrží. To by však muselo udělat i sedm poslanců katalánské separatistické strany Junts, což je podle El País málo pravděpodobné. Sánchezovi ani Feijóovi zřejmě Junts k sestavení vlády nepomůžou.

Stranu Junts neoficiálně vede Carles Puigdemont, který je na útěku před španělskou justicí v Belgii kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Generálním tajemníkem strany je Jordi Turull, jeden z katalánských politiků, kteří byli za referendum odsouzeni a předloni Sánchezovou vládou omilostněni.

„Zpátečnický blok neuspěl. Je více Španělů, kteří chtějí pokrokové Španělsko, a tak to i bude i nadále,“ reagoval na výsledky voleb Sánchez, jehož vláda je označována za nejprogresivnější v historii země, mimo jiné proto, že v ní bylo víc žen než mužů a že prosadila reformy v oblasti práv žen a komunity LGBT+.

Feijóo se nicméně nevzdává a o důvěru parlamentu se hodlá pokusit. „Mou povinností je zahájit dialog a pokusit se vládnout naší zemi v souladu s volebním vítězstvím,“ řekl lídr lidovců po zveřejnění výsledků voleb.

Jedenašedesátiletý politik už předtím svou stranu prohlásil za vítěze voleb a řekl, že nechce, aby v zemi nastalo období nejistoty. Vyzval k tomu, aby se nikdo nesnažil blokovat vznik vlády.

Jedenapadesátiletý Sánchez, který stojí v čele 47milionové země od roku 2018, naopak vyjádřil přesvědčení, že pravicový blok selhal. „Bylo to Pyrrhovo vítězství Lidové strany, která není schopna sestavit vládu,“ řekla agentuře AP i politoložka Verónica Fumanalová, podle níž hlasování skončilo patem.

První volby uprostřed léta

Volební místnosti se otevřely v neděli 09:00 SELČ, hlasování skončilo ve 20:00 SELČ, s výjimkou Kanárských ostrovů, kde se místnosti otevřely i zavřely o hodinu později.

„Volba je tak v podstatě mezi další levicovou koalicí a partnerstvím pravice a krajní pravice,“ napsala AP. Největším spojencem socialistů je levicová platforma Sumar, kterou loni založila druhá místopředsedkyně Sánchezovy vlády a ministryně práce a sociálních věcí Yolanda Díazová.

Parlamentní volby se ve Španělsku poprvé konaly v červenci, tedy uprostřed léta, kdy jsou mnozí Španělé na dovolené. I proto španělská pošta registrovala rekordních 2,47 milionu korespondenčních hlasů. Volební účast mohou ovlivnit také vysoké teploty, ve velké části Španělska se očekávaly teploty přes 35 stupňů a někde až 40 stupňů Celsia.

Hlasovat mohlo na 37,5 milionu voličů, z toho 2,3 milionu žije v zahraničí. Zatímco ke 14:00 SELČ činila volební účast podle ministerstva vnitra 40,5 procenta, což bylo více než ve stejné době při předchozích volbách v listopadu 2019 (37,9 procenta), k 18:00 SELČ byla účast 53 procent, oproti volbám v listopadu 2019 nižší o téměř čtyři procentní body.

Mezi prvními šel ráno hlasovat v Madridu premiér Sánchez. Novinářům pak řekl, že ohledně volebního výsledku cítí „dobré vibrace“. Feijóo hlasoval rovněž v Madridu kolem poledne, přičemž vyjádřil naději, že Španělsko dnes v noci „zahájí novou éru“. „Očekávám a doufám, že se Španělé rozhodnou svobodně, navzdory klimatickým podmínkám a všem nepřízním,“ uvedl.

Volby se původně měly uskutečnit koncem roku, nejspíš v prosinci, ale Sánchez je překvapivě uspíšil po květnové porážce své strany v regionálních a místních volbách, v nichž bodovali právě lidovci. Nyní se spekuluje, zda se Španělsko po Itálii či Finsku stane další zemí Evropské unie, která přejde k pravicové vládě.

Pokud by se dostala do vlády dostala krajně pravicová strana Vox, bylo by to poprvé od návratu země k demokracii po diktatuře Franciska Franka, jenž zemřel v roce 1975.

Pokud by se pak volby musely během několika měsíců konat znovu, nebylo by to v posledních letech poprvé. V červnu 2016 museli Španělé k urnám znovu po půl roce poté, co tehdy vládní lidovci po bezprecedentním vzestupu menších stran poprvé nedokázali sestavit jednobarevnou vládu. Dvoje volby pak země zažila v roce 2019 (v dubnu a listopadu), kdy už vládl současný socialistický premiér Pedro Sánchez. Po těch listopadových utvořil vládní koalici s levicovým hnutím Podemos.

Autoři: ,

Jan Kempa: Správný muž se nestydí své ženě projevovat lásku
Jan Kempa: Správný muž se nestydí své ženě projevovat lásku

Profesionální trenér sportovců-profesionálů i hobbíků, vytrvalec a závodník, Jan Kempa, je mužem činu. Svůj život obrátil v patnácti doslova...