Dvoustupňová raketová loď, vyšší než socha Svobody, odstartovala ze startovací rampy Starbase společnosti Elona Muska poblíž Boca Chica v Texasu, východně od Brownsvillu. Burácení výkonných motorů provázel jásot a potlesk z řídicího střediska. Startu rakety přihlížel i šéf SpaceX, americký miliardář Elon Musk.
V plánu měl raketový komplex zhruba za 90 minut obletět téměř celou Zemi do oblasti severně od Havajských ostrovů, kde kosmická loď Starship měla dopadnout do Tichého oceánu.
První testovací let skončil letos v dubnu explozí čtyři minuty po startu. „Při testech, jako je tento, se úspěch odvíjí od toho, co se naučíme, a dnešní test nám pomůže zlepšit spolehlivost lodi Starship, protože společnost SpaceX usiluje o multiplanetární život,“ napsala firma na Twitteru.
SpaceX dubnové fiasko označila za „rychlé neplánované rozložení“ a stejná slova zazněla v živém vysílání ohledně Super Heavy i dnes. Kosmická loď Starship sice úspěšně zažehla své raketové motory a na své cestě na východ poprvé dosáhla hranice vesmíru, osm minut po startu ale přestala přenášet data. V tu chvíli dosahovala rychlosti přes 24 000 kilometrů za hodinu a výšky 148 kilometrů od zemského povrchu.
„Ztratili jsme data z druhého stupně ... myslíme si, že jsme možná přišli o druhý stupeň,“ citovala agentura Reuters moderátora livestreamu na stránkách SpaceX Johna Inspruckera.
SpaceX míří mnohem dál
SpaceX, založená v roce 2002, se stala velkým hráčem při vynášení nákladu do vesmíru. Musk ale míří ještě dál, dnešní jen částečné úspěšný start nosné rakety Super Heavy s kosmickou lodí Starship je jedním z kroků, které mají lidi přivést nejen na Měsíc, ale i k Marsu.
Muskova raketa je o něco vyšší a mnohem těžší než Saturn V, který na přelomu 60. a 70. let minulého století dostal americké astronauty na Měsíc. Před půlstoletím používaná raketa měřila 110 metrů a vážila téměř 3000 tun, Super Heavy s lodí Starship je ještě o deset metrů vyšší a váží 5000 tun. Na oběžnou dráhu by měla dopravit až 100 lidí nebo 150 tun nákladu.
Plány se Starshipem jsou ale velké, loď má dopravit lidi nejen na Měsíc, ale umožnit i cestu na Mars. Podobně jako jiné vesmírné programy má ale i Starship zpoždění. Na oblet Měsíce by se měl v rámci osmičlenné posádky vypravit i český umělec, producent a choreograf Yemi A.D.
Lety daleko za hranice oběžné dráhy Země byly u počátku firmy Space Explorations Technologies, známé spíše pod zkratkou SpaceX. Zrodila se vlastně z Muskova nápadu vybudovat malý skleník na Marsu, a přitáhnout tak pozornost veřejnosti zpět k dobývání vesmíru. Nejdříve chtěl do kosmu létat s předělanými sovětskými balistickými raketami, nepovedlo se mu ale vyjednat rozumnou cenu za vynesení nákladu na orbitu, a tak se vydal jiným směrem. Spočítal si totiž, že pokud by ovládal celou výrobu rakety od začátku až do konce a nespoléhal se na subdodavatele, mohl by starty výrazně zlevnit.
Pro svou myšlenku Elon Musk zlákal raketového inženýra Toma Muellera, který měl už předtím zkušenosti s vývojem silného, ovšem levně a snadno vyrobitelného motoru. Nespokojený s přístupem jeho bývalého zaměstnavatele se Mueller přidal k Muskovi a až do svého odchodu koncem roku 2020 byl nejdůležitějším technickým mozkem SpaceX. Spolu s několika dalšími experty, kteří přišli od Boeingu nebo jako on od firmy TRW vyrábějící i raketovou techniku, stál u přerodu SpaceX z firmy sídlící ve skladišti u losangeleského letiště v podnik, který neskrývá ambice vyslat lidi na jinou planetu.
Peníze, které Musk přinesl z PayPalu, posloužily k vývoji rakety Falcon 1, malé dvoustupňové rakety určené k vynášení lehčích nákladů na nízkou oběžnou dráhu. Celkové náklady na její vývoj se odhadují na 100 milionů dolarů, už v roce 2006 totiž společnost SpaceX získala od NASA kontrakt na vývoj nosičů schopných zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici, a nahradit tak americké raketoplány, jejichž provoz se už tehdy chýlil ke konci. Na oběžnou dráhu se jí po třech neúspěších podařilo poprvé proniknout v září 2008, kdy Falcon 1 vynesl do vesmíru maketu družice RatSat.
Falcon 1 ale nakonec čekal už jen pouze jeden let v červenci 2009 - Elon Musk totiž se svou firmou v té době už naplno napřel své úsilí k větší raketě Falcon 9. Ta poprvé odstartovala v červnu 2010, na orbitu tehdy dopravila maketu modulu Dragon, tedy předchůdce pozdější kosmické lodi. Od začátku svého vesmírného programu se Musk zabýval také možnostmi opakovaného použití nosiče, což by umožnilo zlevnit vynesení nákladu na oběžnou dráhu. Původní koncepce, kdy se u Falconu 1 měly první stupně vracet na padáku, ale nebyla úspěšná, po roce 2012 proto SpaceX začala vyvíjet metodu řízeného přistání.
Mezi roky 2013 a 2016 se uskutečnilo 16 testů návratu, z nichž bylo šest úspěšných - první v prosinci 2015 na zemi, v dubnu 2016 pak na dálkově ovládané lodi s přistávací plošinou. Právě tato metoda je dnes už při startech rutina, byť ne vždy se podaří. První stupně se po repasi znovu používají, byť ne pro lety s lidskou posádkou. V březnu 2018 SpaceX „oslavila“ již padesátý start Falconu 9 a „devítka“, poháněná motorem vlastní konstrukce, se stala základem úspěšného komerčního programu. Nyní startuje až desetkrát měsíčně, celkový počet startů už se blíží 280.
Zároveň s raketami Falcon se ve SpaceX rodila i kosmická loď Dragon, a to také na základě kontraktu s NASA, který si po odstavení raketoplánů v roce 2011 musel pro lety k ISS kupovat kapacitu v ruských sojuzech. První let k ISS odstartoval 22. května 2012 a o tři dny později úspěšně spojil se stanicí - mimo jiné jako první americké plavidlo u stanice od vyřazení raketoplánů. Na premiérové zásobovací misi ale nesl jen zbytný náklad (potraviny, vodu a oblečení pro posádku stanice). První ostrá mise přišla v říjnu 2012, dosud se uskutečnily skoro tři desítky misí opakovaně používaných nákladních dragonů.
Z nákladní lodě vychází i konstrukce kosmického korábu určeného pro dopravu astronautů na oběžnou dráhu kolem Země, který je doplněný mimo jiné o zařízení pro podporu života. Modul známý dnes jako Crew Dragon byl poprvé vyzkoušen v březnu 2019, tehdy ale ještě k ISS letěl bez lidí. Fanoušci vesmírných letů - a nejen oni - se nakonec dočkali 30. května 2020, kdy k ISS odstartovala loď s dvojicí astronautů. Douglas Hurley a Robert Behnken byli prvními Američany vynesenými do vesmíru americkou technikou po téměř devítileté pauze. Od té doby odstartovaly lodě Crew Dragon už desetkrát.
Dalším Muskovým vesmírným projektem je satelitní síť Starlink, kterou prostřednictvím SpaceX buduje od roku 2018, kdy do vesmíru vypustil první zkušební družice. Cílem projektu je vytvoření sítě, která by pomocí několika tisíc malých satelitů na oběžné dráze kolem Země umožnila vysokorychlostní připojení k internetu z jakéhokoli místa na světě. Společnost SpaceX už v rámci této iniciativy vypustila do vesmíru skoro 5500 družic, přičemž jich bylo na začátku listopadu aktivních více než 4400.
