Čtvrtek 18. dubna 2024, svátek má Valérie
130 let

Lidovky.cz

Macron nevyloučil vyslání vojáků na Ukrajinu. Debata na summitu byla „vášnivá“

Svět

  19:52aktualizováno  27. února 11:21
Francouzský prezident Emmanuel Macron připustil možnost poslat do války na Ukrajině vojenské jednotky. „Byly doby, kdy jsme si mysleli, že jim pošleme jen helmy a spacáky,“ poznamenal po skončení summitu o pomoci Kyjevu v Paříži s tím, že „vyloučit nelze nic“. Na setkání se probírala mimo jiné česká iniciativa nákupu munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Kromě Francie se k ní připojí mimo jiné i Nizozemsko.

Francouzský prezident ve svém projevu po skončení summitu 21 zemí apeloval na nutnost evropské jednoty vůči Rusku, a to jak v podpoře Ukrajiny, tak budování vlastní obrany a bezpečnosti, která je s tou ukrajinskou provázaná.

Na novinářský dotaz Macron rovněž reagoval na pondělní prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica, podle kterého některé země EU a NATO zvažují vyslání svých vojáku na Ukrajinu na základě dvoustranných dohod. Na vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu podle Macrona shoda není, „vyloučit však nelze nic“. „Byly doby, kdy jsme si mysleli, že (Ukrajincům) pošleme jen helmy a spacáky,“ poznamenal francouzský prezident.

Polský prezident Andrzej Duda uvedl, že ohledně vyslání vojáků západních armád na Ukrajinu se na summitu vedla nejbouřlivější diskuse. K žádnému rozhodnutí tato debata podle něj nevedla a sama otázka nevyvolala žádné nadšení.

„Nejvášnivější debata se vedla ohledně vyslání vojáků na Ukrajinu,“ řekl Duda. „Tady také vůbec nenastalo porozumění v této věci. Názory se liší. Musím zdůraznit, že k žádnému rozhodnutí nedošlo,“ prohlásil. „Nadšení nebylo,“ dodal na dotazy novinářů s tím, že nemůže zabíhat do podrobností. Účastníci podle něj byli otevřenější ohledně vyslání sil, které by Ukrajině pomohly při odminování či při střežení hranic.

„Svět se dostal do okamžiku, kdy je potřeba jednat rychle, v sázce je bezpečnost celého světa. Víme také, že Rusko připravuje nové útoky, zejména s cílem ochromit ukrajinské veřejné mínění,“ řekl Macron a oznámil vznik koalice pro dodávky raket středního a dlouhého doletu Ukrajině.

Za Česko se schůzky v Elysejském paláci v Paříži zúčastnil premiér Petr Fiala. V průběhu jednání se řada států k (české) iniciativě přihlásila nebo mně v kuloárech kolegové říkali, že o ní rychle budou jednat. Myslím, že nakonec tato akce bude mít velkou podporu, odhaduji to tak na 15 států,“ uvedl český premiér. Nákup a dodání munice by podle něj měly proběhnut v následujících „týdnech až měsících“.

Nizozemský premiér Mark Rutte oznámil, že jeho země přispěje 100 miliony eur (asi 2,5 miliardy korun).

Macron munici označil za „prioritu všech priorit“ v podpoře Kyjeva, partnerské země však podle něj budou rovněž s napadenou zemí spolupracovat na kyberbezpečnosti a vojenské produkci přímo na Ukrajině.

Myšlenku nakoupit ve třetích zemích stovky tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu bránící se ruské invazi poprvé veřejně oznámil český prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Podle Pavla má Česko možnost v nejmenovaných zemích mimo EU nakoupit až půl milionu dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů a 300 000 kusů ráže 122 milimetrů.

Britský list Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun). České úřady částku nepotvrdily, ani neuvedly, z jakých zemí má ČR dotyčnou munici možnost nakoupit.

Zelenskyj: Dostali jsem 30 procent munice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci do Paříže osobně nepřijel, zaslal předem nahrané video. Viděli ho hosté v sále. „Spolu musíme zajistit, aby Putin nemohl zničit naše úspěchy a nemohl rozšířit agresi na další země,“ řekl Zelenskyj ve videovzkazu.

Zelenskyj se zároveň vyjádřil, že Ukrajina zatím obdržela pouze 30 procent z milionu kusů dělostřelecké munice, které ji loni slíbila Evropská unie. Podle veřejnoprávní stanice Suspilne a agentury AFP to řekl na společné tiskové konferenci s bulharským premiérem Nikolajem Denkovem, který dnes společně s několika svými ministry navštívil Kyjev.

Zelenskyj reagoval na novinářský dotaz, v němž žurnalista poznamenal, že podle médií dorazila na Ukrajinu, která se už více než dva roky brání ruské vojenské agresi, polovina přislíbené munice.

„Není to úplně tak. Z milionu granátů, které nám EU slíbila, nedorazilo ani 50 procent, ale dokonce jen 30 procent, bohužel,“ reagoval Zelenskyj. Množství dodané munice se podle něj od listopadu nezměnilo, píše Suspilne.

„Zazněl velice konkrétní návrh. Nemohu říci podrobnosti, ale skutečně je to něco, co Ukrajina ohromně potřebuje,“ řekl. „Počítám s tím, že v nejbližší době se to povede uskutečnit,“ dodal Duda.

Za deštivého počasí v pondělí do Elysejského paláce podle záběrů deníku Le Monde dorazili například německý kancléř Olaf Scholz, řecký premiér Kyriakos Mitsotakis, britský ministr zahraničí David Cameron nebo bulharský ministr obrany Todor Tagarev.

Macron zahajovacího projevu využil ke gratulacím Švédsku, které se brzy stane další členskou zemí Severoatlantické aliance. Se vstupem dnes souhlasil maďarský parlament, chybějící podpora Budapešti byla přitom dlouho poslední překážkou vstupu Švédska do NATO.

Autoři: ,