Sobota 2. března 2024, svátek má Anežka
130 let

Lidovky.cz

Nový rok zakončil svou pouť po světě. Navzdory covidu slavili v Riu i Berlíně

Svět

  10:22aktualizováno  1. ledna 2022 13:16
Celý svět už vešel do roku 2022. Jako poslední se dočkali na Americké Samoi, v jednu odpoledne středoevropského času se pak letopočet změnil i na neobydlených tichomořských atolech. Novoroční oslavy mnohde kvůli covidu zrušili, třeba v Sydney, Berlíně či Pchjongjangu si je však ujít nenechali. Ve Francii či Rusku také k lidem promluvil tamní prezident.

Jako úplně první se roku 2022 dočkali obyvatelé atolu Kiritimati, známého také jako Vánoční ostrov, který je součástí ostrovního státu Kiribati. Změna roku tam nastala v pátek v 11 hodin SEČ. Celé souostroví se táhne přes tři časová pásma a střídání starého a nového roku tedy na Kiribati skončilo ve 14:00 SEČ.

V předchozích letech spolu s obyvateli Kiritimati začínali Nový rok slavit také obyvatelé Samoi. Protože však v roce 2021 tento stát na rozdíl od minulých let na podzim neposunul o hodinu čas, dočkal se až ve 12:00 SEČ společně s Novým Zélandem a Královstvím Tonga.

Nový rok mohou vždy jako první vítat obyvatelé území, která se nacházejí nejblíže na západ od datové hranice. Tato mezinárodně uznávaná linie, která prochází přibližně 180. poledníkem zeměpisné délky, je hranicí, po jejímž překročení je nutné změnit datum.

Ve 14:00 SEČ vstoupila do nového roku australská velkoměsta Sydney a Melbourne i metropole Canberra. V 16:00 se přidaly také oba korejské státy a Japonsko, v 18:00 SEČ pak i Bangkok, kde byl ke spatření velkolepý ohňostroj.

Postupně se začátek nového roku přelil přes Rusko a zbytek Asie do Evropy, Afriky a za Velkou louži. Ve 23:00 SEČ odbila půlnoc v Helsinkách, Vilniusu nebo také v Bukurešti, ve stejný čas se dočkala i Káhira. O půlnoci pak kromě Prahy uvítali nový rok také v Aténách, Madridu nebo Berlíně, kde u Braniborské brány probíhal kulturní program.

O hodinu později se nový rok dostal i na poslední místa v Evropě, kdy jej oslavili obyvatelé Británie nebo Irska. V Londýně nový rok oznámil odbíjením zrekonstruovaný Big Ben. 

Novoroční večírek v jednom z klubů ve švýcarském Curychu (1. ledna 2022)

Prvního ledna v 04:00 SEČ přivítali Nový rok v brazilském Riu de Janeiro. Na slavnou pláž Copacabana, kam na přelom roku každoročně dorazí kolem tří milionů turistů, byl omezen vstup. Prořídlé řady návštěvníků oblečené v tradičním bílém oblečení čekal tropický déšť, ale i šestnáctiminutový ohňostroj.

V šest ráno SEČ dorazil rok 2022 i do New Yorku. Tradičnímu spouštění šestitunové křišťálové koule z obřího stožáru na náměstí Times Square mohlo na místě přihlížet jen 15 tisíc lidí. Všichni museli mít roušku a potvrzení o očkování proti covidu-19. 

Před pandemií se zde na silvestra běžně scházel skoro čtyřnásobek lidí. Přísahu na náměstí složil nově zvolený starosta, demokrat Eric Adams. „Je prostě skvělé, jak New York ukazuje celé zemi, že se vracíme zpět,“ řekl. Tento nadějný pocit sdíleli i obyčejní lidé, napsala agentura AP.

Přes Spojené státy se nový rok přelil během dopoledne a v 11:00 SEČ se přidala i Havaj. Americká Samoa se pak změny letopočtu dočkala jako úplně poslední obydlené území. A v jednu odpoledne SEČ se letopočet změnil i na neobydleném Bakerově a Howlandově atolu v Pacifiku. Na Samoi už přitom mají 2. ledna.

Sydney, KLDR ani Dubaj se oslav nevzdaly

Ač se mnoho zemí rozhodlo i letos oslavy zrušit nebo alespoň omezit, některé ohlásily, že se jich nevzdají. Třeba Spojené arabské emiráty oznámily ohňostroj vypuštěný z dronů. Podle organizátorů by se mohlo podařit překonat dva výkony z Guinnessovy knihy rekordů.

Kulturní program s tancem a zpěvem si letos mohli užít také Severokorejci. Na pódiu v hlavním městě vystoupili zpěváci, zpěvačky i malé děti. Písně střídaly výjevy na obrazovce. Lidé mohli zhlédnout i propagandistické video s přírodními krásami a výdobytky průmyslu KLDR. Na oslavách nechyběl ani ohňostroj.

A navzdory nekončící pandemii se na tradičně spektakulární oslavy příchodu nového roku přichystali i v Sydney. Program vyvrcholil dvanáctiminutovým ohňostrojem. Pyrotechnici na něj spotřebovali šest tun materiálu.

Na mostě Harbour Bridge v přístavu světla vytvořila efekt vodopádu, projekce byla i na pylonech ikonické stavby. Další sada ohňostrojů pak rozzářila noční oblohu nad budovou opery. 

Internetový portál deníku The Sydney Morning Herald uvádí, že zatímco v dobách před příchodem pandemie si podívanou v přístavu nenechával ujít až milion lidí, letos přilákala řádově desítky tisíc diváků. 

Premiér Scott Morrison lidem popřál, aby si slavnostní večer naplno užili, stát Nový Jižní Wales přitom v pátek oznámil, že nových případů nákazy je rekordních 21 tisíc. Průměrný globální přírůstek tento týden poprvé překonal milion nákaz za den.

Na Novém Zélandu kvůli novoročním oslavám úřady zmírnily zavedená opatření. V Aucklandu se tak poprvé od srpna mohli lidé sejít na večírcích, protože se město přesunulo z červeného stupně do mírnějšího oranžového.

V rámci oranžového stupně mohly bary, restaurace a kavárny, kde kontrolují covidové pasy, zrušit omezení počtu hostů i požadavek, aby všichni seděli na svém místě. Jak napsala agentura AP, novoroční oslavy se na Novém Zélandu nesly pod heslem: „Pryč s chaosem roku 2021, pojďme vykročit s nadějí do roku 2022.“

Velký ohňostroj se konal také na Rudém náměstí v Moskvě. V Thajsku - jedné z mála světových destinací, kde se v současnosti zdržuje mnoho turistů - mohly mít bary na silvestra výjimečně otevřeno až do jedné v noci.

Za vzestupu nakažlivější varianty omikron se tradiční oslavy zrušily například v Paříži či Londýně, jinde se pouze přenášely na televizní obrazovky nebo se uskutečnily s menším publikem. V Číně zrušilo ohňostroje a velké slavnosti několik měst včetně Pekingu a také Wu-chanu, kde byl virus SARS-CoV-2 na sklonku roku 2019 poprvé zjištěn.

Putin pronesl svůj nejdelší projev

Příchod nového roku oslavila ve 22:00 SEČ také Moskva nebo Petrohrad. Oslavy však doprovází přísnější protiepidemická opatření kvůli velkému nárůstu případů v zemi.

Ke svému národu už během dne promluvil ruský prezident Vladimir Putin. V projevu poznamenal, že Rusko obtíže roku 2021 překonalo důstojně. Dodal, že země v uplynulém roce pevně hájila své národní zájmy a bezpečnost obyvatel. Rusům do nového roku popřál zejména dobré zdraví.

Šéf Kremlu přednesl dosud svůj nejdelší novoroční projev, trval šest minut a 22 sekund, poznamenala agentura TASS. Projev tradičně mohli jako první vidět obyvatelé ruského Dálného východu, kde vzhledem k časovému posunu nový rok začal dříve než v evropské části země.

„Samozřejmě je stále mnoho problémů, které je třeba vyřešit, ale tento rok proběhl důstojně. Hlavní zásluhu na tom máte vy, občané Ruska. Pevně a důsledně jsme hájili naše národní zájmy, bezpečnost země a občanů. Během krátké doby jsme obnovili ekonomiku a v mnoha oblastech jsme nyní na cestě k naplnění našich strategických rozvojových cílů,“ řekl šéf Kremlu.

Putin zvlášť pozdravil Rusy, které zastihne příchod nového roku na „bojovém postu“, tedy vojáky, příslušníky pořádkových sil a zdravotníky. Zároveň vyjádřil podporu lidem, kteří ztratili blízké v důsledku pandemie koronaviru. Rusko se nyní dostalo na druhou příčku v celkovém počtu úmrtí s touto nemocí. Celkem v souvislosti s covidem zemřelo nejméně 658 634 lidí.

Macron je optimista

Projev měl u příležitosti končícího roku i francouzský prezident Emmanuel Macron. Nejbližší týdny podle něj budou složité, ale rok 2022 by mohl být rokem, kdy Francie vyjde z epidemie covidu-19. 

Macron promluvil k Francouzům krátce poté, co ministerstvo zdravotnictví ohlásilo další rekordní přírůstek infekcí koronavirem. Francie jich za poslední den zaznamenala na 232 tisíc a třetím dnem v řadě evidovala přírůstek nad 200 tisíc. Nová vlna covidu-19 tam podobně jako v řadě dalších zemí narušila tradiční oslavy příchodu nového roku.

Podobně jako další evropští lídři prezident propagoval očkování proti covidu a znovu apeloval na lidi, kteří si ještě nenechali některou z vakcín podat. Očkovací látky označil za spolehlivou cestu z koronavirové krize.

„2022 bude možná rokem, kdy vyjdeme z epidemie. Chci tomu věřit společně s vámi. Rokem, kdy uvidíme konec tohoto nekonečného dne,“ pokračoval Macron. Řekl také, že k následujícímu roku vzhlíží s „rozhodným optimismem“.

Ať už bude vývoj pandemie jakýkoli, v dubnu Francii čekají prezidentské volby. Macron zatím nepotvrdil, zda se bude ucházet o druhý mandát, jeho spojenci už ale neoficiálně přípravy kampaně zahájili. Sám Macron jen slíbil, že bude „pracovat až do posledního dne“ stávajícího funkčního období a řekl, že bude nadále sloužit Francouzům, ať bude jeho role po volbách jakákoli.

První leden nebyl vždy začátkem roku

Počátek nového ročního cyklu se v historii několikrát měnil a dodnes není po světě úplně jednotný, dnes asi nejrozšířenější 1. leden zavedli už v antickém Římě a katolická církev se k němu vrátila po zavedení gregoriánského kalendáře. 

Většina katolických zemí přijala toto datum bezprostředně, další státy se však ještě desítky let držely 25. března, tedy svátku Zvěstování Páně. A třeba pravoslavné Rusko si ho ponechalo až do roku 1918.

Zatímco současný ve světě nejrozšířenější kalendář vychází z doby oběhu Země kolem Slunce, ty starší ponejvíce vycházely ze sledování fází Měsíce. Lunární rok je však v porovnání se slunečním rokem kratší o 11 dnů, jeho začátky proto postupně procházely všemi ročními obdobími. 

Někde se začali řídit slunečním rokem, jiní oba systémy kombinují. Starý římský kalendář (reformovaný v roce 45 před naším letopočtem Juliem Caesarem), původně počítal nový rok od 1. března, v roce 153 př. n. l. se přesunul na 1. ledna. Když křesťanská církev tento kalendář převzala, určila za vstup do nového roku 6. leden, svátek Tří králů.

Po dalších posunech tohoto data na různé dny prosince, ledna, března a listopadu se nakonec v křesťanské sféře ujal 25. březen, kdy se podle tradice Panně Marii zjevil archanděl Gabriel a oznámil jí, že počne dítě a že se jí narodí Syn Boží. 

Datum 1. ledna stanovil tvůrce dodnes používaného gregoriánského kalendáře, papež Řehoř XIII., v roce 1582. Letopočet se datuje od údajného narození Ježíše Krista. Oficiální začátek nového roku však papežská stolice stanovila na první lednový den až od roku 1622 za Řehoře XV.

První leden sice dnes bere jako začátek roku většina zemí světa, v Číně se však Nový rok slaví mezi 21. lednem a 20. únorem v návaznosti na zimní slunovrat, Židé pak svůj Roš ha-šana slaví 162 dní po prvním dni svátku Pesach, což může být zhruba od začátku září do začátku října.

Autoři: ,