Uvedla to ruská agentura s odvoláním na soudce, který dnes u nejvyššího soudu v Beslanu zahájil čtení rozsudku. Při teroristické akci tehdy útočníci po tři dny zadržovali ve školní budově přes 1000 dospělých i dětí, z nichž jich při zfušovaném osvobozovacím zásahu asi 300 přišlo o život.
Podle soudních činitelů by čtení verdiktu, jímž vrcholí soudní proces zahájený loni 17. května, mohlo trvat čtyři i více dní; ruská televize Kanál 1 hovoří až o dvou týdnech. V soudní budově je kolem stovky příbuzných obětí, z toho pět desítek přímo v nevelké soudní síni.
Kulajev, kterého obžaloba viní z osmi nejtěžších trestných činů jako terorismus a vražda, se hájil tvrzením, že byl k účasti na útoku donucen proti své vůli, a trval na tom, že zabil jediného člověka. Soudce však jeho argument odmítl. Prokurátor požaduje pro obviněného trest smrti. Není ale jasné, zda by Kulajev mohl být popraven, protože Rusko vyhlásilo na trest smrti moratorium, když se před osmi lety stalo členem Rady Evropy. Mnozí Rusové
nejvyšší trest podporují a někteří vládní činitelé navrhují, aby v případě usvědčených teroristů bylo moratorium zrušeno.
Ella Kesajevová z aktivistické skupiny Hlas Beslanu však prohlásila, že poprava Kulajeva by mu zabránila v odhalení více informací. Její organizaceostře kritizovala ruské úřady za zvládnutí incidentu a obvinila je zezadržování informací o tom, co se stalo. "Navrhujeme doživotní vězení,trest smrti nám nevyhovuje," řekla Kesajevová. "Kulajev prakticky nic
neřekl a přitom toho spoustu ví. Musíme ho nechat na živu jako zdroj informací."
Útok po zuby ozbrojených teroristů Rusko omráčil a přiměl prezidenta Vladimira Putina, aby provedl rozsáhlé politické změny. Následné vyšetřování odhalilo zakořeněnou korupci, zvláště mezi regionálními činiteli složek prosazujících zákonnost, a v plné šíři ukázalo, nakolik rozbouřený ruský severní Kavkaz nadále zůstává.
Mnozí příbuzní obětí viní vládu z utajování skutečností a domnívají se, že útočníkům šli na ruku zkorumpovaní úředníci, kteří jim pomohli proniknout policií přísně střeženým územím do Beslanu. Zatímco úřady opakovaně uvedly, že útočníků bylo 32 a všichni kromě Kulajeva byli pobiti, soudce pouze sdělil, že podle závěru soudu bylo identifikováno 19 ozbrojenců včetně Kulajeva, aniž by specifikoval počet ostatních. Teroristé podle něj zajali 1127 rukojmích.
Teroristické komando zaútočilo na beslanskou školu 1. září, v první školní den, kdy byl areál plný školáků a jejich příbuzných. Na 1120 rukojmích, včetně dětí, drželo bez vody a jídla tři dny v tělocvičně. Po chaotické osvobozovací akci ruských speciálních jednotek zůstalo v sutinách budovy a v jejím okolí 331 mrtvých zajatců, z toho polovina dětí.
Čtyřiadvacetiletý Čečenec Kulajev byl zatčen 3. září, když se snažil uprchnout z dobývané školy. Chtěl se schovat v davu, ale vzbudil podezření a lidé ho začali lynčovat. Dav Kulajeva málem ubil, zachránili ho příslušníci speciálních jednotek, kteří začali lidem střílet nad hlavami.
Podle soudních činitelů by čtení verdiktu, jímž vrcholí soudní proces zahájený loni 17. května, mohlo trvat čtyři i více dní; ruská televize Kanál 1 hovoří až o dvou týdnech. V soudní budově je kolem stovky příbuzných obětí, z toho pět desítek přímo v nevelké soudní síni.
Kulajev, kterého obžaloba viní z osmi nejtěžších trestných činů jako terorismus a vražda, se hájil tvrzením, že byl k účasti na útoku donucen proti své vůli, a trval na tom, že zabil jediného člověka. Soudce však jeho argument odmítl. Prokurátor požaduje pro obviněného trest smrti. Není ale jasné, zda by Kulajev mohl být popraven, protože Rusko vyhlásilo na trest smrti moratorium, když se před osmi lety stalo členem Rady Evropy. Mnozí Rusové
nejvyšší trest podporují a někteří vládní činitelé navrhují, aby v případě usvědčených teroristů bylo moratorium zrušeno.
Ella Kesajevová z aktivistické skupiny Hlas Beslanu však prohlásila, že poprava Kulajeva by mu zabránila v odhalení více informací. Její organizaceostře kritizovala ruské úřady za zvládnutí incidentu a obvinila je zezadržování informací o tom, co se stalo. "Navrhujeme doživotní vězení,trest smrti nám nevyhovuje," řekla Kesajevová. "Kulajev prakticky nic
neřekl a přitom toho spoustu ví. Musíme ho nechat na živu jako zdroj informací."
Útok po zuby ozbrojených teroristů Rusko omráčil a přiměl prezidenta Vladimira Putina, aby provedl rozsáhlé politické změny. Následné vyšetřování odhalilo zakořeněnou korupci, zvláště mezi regionálními činiteli složek prosazujících zákonnost, a v plné šíři ukázalo, nakolik rozbouřený ruský severní Kavkaz nadále zůstává.
Mnozí příbuzní obětí viní vládu z utajování skutečností a domnívají se, že útočníkům šli na ruku zkorumpovaní úředníci, kteří jim pomohli proniknout policií přísně střeženým územím do Beslanu. Zatímco úřady opakovaně uvedly, že útočníků bylo 32 a všichni kromě Kulajeva byli pobiti, soudce pouze sdělil, že podle závěru soudu bylo identifikováno 19 ozbrojenců včetně Kulajeva, aniž by specifikoval počet ostatních. Teroristé podle něj zajali 1127 rukojmích.
Teroristické komando zaútočilo na beslanskou školu 1. září, v první školní den, kdy byl areál plný školáků a jejich příbuzných. Na 1120 rukojmích, včetně dětí, drželo bez vody a jídla tři dny v tělocvičně. Po chaotické osvobozovací akci ruských speciálních jednotek zůstalo v sutinách budovy a v jejím okolí 331 mrtvých zajatců, z toho polovina dětí.
Čtyřiadvacetiletý Čečenec Kulajev byl zatčen 3. září, když se snažil uprchnout z dobývané školy. Chtěl se schovat v davu, ale vzbudil podezření a lidé ho začali lynčovat. Dav Kulajeva málem ubil, zachránili ho příslušníci speciálních jednotek, kteří začali lidem střílet nad hlavami.
