Čtvrtek 29. února 2024, svátek má Horymír
130 let

Lidovky.cz

Svět

Chcete Švédsko v NATO? Prodejte nám letouny F-16, vzkázal Erdogan USA

Letoun F-16 ve službách tureckého letectva foto: Profimedia.cz

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan spojil ratifikaci vstupu Švédska do Severoatlantické aliance v tureckém parlamentu se schválením prodeje bojových letounů F-16 Turecku v americkém Kongresu. Dosud Erdogan a další turečtí činitelé zdůvodňovali blokování ratifikace švédské žádosti bojem proti teroristickým organizacím či pálením koránu ve švédských ulicích.
  16:35

O tom, že schválení švédské žádosti o vstup do NATO závisí na prodeji 40 nových bojových letounů F-16 Turecku, se v kuloárech mluví již delší dobu. Erdogan a další vládní činitelé však odmítavý postoj odůvodňovali tím, že Švédsko nedostatečně potírá organizace, které Turecko považuje za teroristické. Jedná se například o Stranu kurdských pracujících či milice YPG, které působí v Sýrii. Erdogan také silně kritizoval pálení koránu ve Stockholmu ze strany aktivistů proti islámu.

V souvislosti s ratifikací švédské žádosti Erdogan před novináři řekl, že americký Kongres stále projednává tureckou žádost o nákup letounů F-16.

„Podnikněme tyto kroky ve stejnou dobu,“ vyzval Erdogan. Turecký prezident uvedl, že splnil své závazky, když postoupil žádost parlamentu. Ten ji nyní projednává v zahraničním výboru a harmonogram schválení není stále jasný. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg již několikrát vyzval k ratifikaci dohody, protože podle něj nadešel čas, aby se Švédsko stalo členem Aliance.

Prodej 40 letounů F-16 Turecku a modernizaci dalších letadel tohoto typu již schválila americká vláda. Záměr ale má řadu odpůrců v Kongresu, který se k záležitosti musí také vyjádřit. V uplynulých týdnech turečtí představitelé mluvili o tom, že by mohli místo F-16 koupit evropské bojové letouny Eurofighter. V takovém případě by však museli dosáhnout změny postoje Německa, které není eventuálnímu prodeji nakloněné.

Schválení švédské žádosti tureckým parlamentem nezáleží jen na Erdoganovi a jeho straně AKP, která nemá většinu. Záměr musí podpořit i část zákonodárců z řad nacionalistické strana MHP, která s Erdoganem spolupracuje, či opozice. Vedle Turecka musí žádost schválit i maďarský parlament.

  • NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
  • V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
  • V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
  • K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
  • Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
  • V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
  • V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
  • V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
  • V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
  • V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
  • Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
  • Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
  • Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka. Ankara požadovala, aby švédská vláda neposkytovala azyl kurdským separatistům. Prezident Erdogan nakonec švédský vstup posvětil v předvečer aliančního summitu ve Vilniusu v červenci 2023.
< >  
Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!