Podle deníku by dosažení požadované úrovně vojenských výdajů s největší pravděpodobností přinutilo evropské členy NATO zvrátit svou dosavadní politiku rostoucích sociálních nákladů, která se táhne od dob studené války.
List cituje experty, podle nichž bude Evropa potřebovat nejméně 20 let, aby vytvořila sílu schopnou odolat ruské invazi do Litvy a sousedního Polska, pokud by se měla obejít bez účasti Spojených států. Zároveň by nutně musela zvýšit svoje výdaje na obranu na nejméně tři procenta HDP.
Přestože Rusové přišli o obrovské množství techniky, mnoho evropských činitelů se podle WSJ domnívá, že Moskva by mohla svou armádu do několika let od případné porážky Ukrajiny obnovit v dostatečné síle.
NATO v současnosti vyčerpalo vlastní zásoby zbraní, aby udrželo Ukrajinu nad vodou. Západní armády potřebují nyní roky na plánování, vybavení a výcvik sil, přičemž evropské vlády už nyní čelí okamžitým a tvrdým kompromisům ohledně svých výdajů, píší noviny.
Podle nedávné studie německého institutu Ifo může většina evropských zemí dosáhnout dvou procent HDP na vojenské výdaje snížením ostatních veřejných výdajů o méně než procentní bod. K dosažení tří procent HDP na obranu však už by musely polevit v ostatních nákladech o několik procentních bodů.
Ifo odhadl, že sociální výdaje v Evropě se od studené války více než zdvojnásobily a pohltily tak polovinu všech státních výdajů. Sociální Evropa upadla ve vojenství do závislosti na USA, o čemž se přesvědčila při střetnutí se Srbskem o Kosovo už v roce 1999. Bez USA by si osvobozovat Kosovo bez nepřijatelných ztrát Evropa prostě dovolit nemohla.
Analytici amerického thinktanku ISW říkají, že Rusko se s největší pravděpodobností připravuje na útok na NATO dříve, než řada západních analytiků doposud předpovídala. ISW se domnívá, že vojenská hrozba ze strany Ruska závisí na finančních zdrojích, které bude ruský prezident Vladimir Putin schopen nasměrovat do armády.
