Nové rakety, o které ukrajinští představitelé dlouho usilovali, umožňují Ukrajině téměř dvojnásobný dolet – až 300 kilometrů – ve srovnání s raketami středního doletu, které země dostala od Spojených států loni v říjnu. Jeden z představitelů uvedl, že USA v rámci nového balíčku vojenské pomoci, který ve středu podepsal prezident Joe Biden, poskytne těchto raket ještě víc.
Biden schválil dodávku taktického raketového systému dlouhého doletu, známého jako ATACMS, na začátku března. Američané zahrnuli „významný“ počet těchto raket do tehdy oznámeného balíčku pomoci ve výši 300 milionů dolarů.
Dva američtí představitelé, kteří hovořili s AP pod podmínkou anonymity, aby mohli o dodávce hovořit dříve, než se dostane na veřejnost, nechtěli uvést přesný počet raket poskytnutých minulý měsíc ani v posledním balíčku pomoci, který v součtu činí asi miliardu dolarů.
Ukrajina si své zbraně musí šetřit, přičemž nyní čelí čím dál silnějším ruským útokům. O rakety dlouhého doletu dlouhodobě žádá i proto, že jí dodává kritickou schopnost zasáhnout vzdálenější ruské cíle, což ukrajinským silám umožňuje zůstat v bezpečí mimo dosah.
Informace o dodávce byly utajeny natolik, že zákonodárci a další lidé v posledních dnech požadovali, aby USA zbraně poslaly – aniž by věděli, že už jsou na Ukrajině.
Po celé měsíce se USA rakety dlouhého doletu Ukrajině zdráhaly poslat z obavy, že by je Kyjev mohl použít k úderům hluboko na ruském území, čímž by rozzuřil Moskvu a eskaloval konflikt. To byl hlavní důvod, proč administrativa v říjnu místo nich poslala verzi středního doletu s doletem asi 160 kilometrů.
Vysoce postavený americký vojenský představitel ve středu uvedl, že Bílý dům a vojenští plánovači pečlivě prozkoumali rizika poskytnutí raket dlouhého doletu Ukrajině a usoudili, že nyní je správný čas na to, aby je Ukrajina dostala.
Admirál Christopher Grady, místopředseda sboru náčelníků štábů, agentuře AP řekl, že zbraně dlouhého doletu pomohou Ukrajině zlikvidovat ruské logistické uzly a vojska, která nejsou shromážděná na frontové linii. Odmítl uvést, jaké konkrétní zbraně byly poskytnuty, ale řekl, že budou „velmi rušivé, pokud budou použity správně, a já jsem přesvědčen, že budou“.
Stejně jako u mnoha dalších sofistikovaných zbraňových systémů poskytnutých Ukrajině zvažovala administrativa, zda jejich použití nebude znamenat riziko další eskalace konfliktu. „Myslím, že nastal správný čas, a šéf (Biden) rozhodl, že je správný čas je poskytnout na základě toho, kde se boj právě teď nachází,“ řekl Grady.
„Myslím, že to bylo velmi dobře zvážené rozhodnutí, a opravdu jsme ho vyždímali – ale opět, kdykoli zavádíte nový systém, jakoukoli změnu – na bojišti, musíte promyslet jeho eskalační povahu,“ dodal.
Zelenskyj dodávku nepřímo potvrdil
Ukrajinští představitelé veřejně nepřiznali přijetí ani použití dálkových ATACMS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však při poděkování Kongresu za schválení nového zákona o pomoci na síti X poznamenal, že „ukrajinské kapacity dlouhého doletu, dělostřelectvo a protivzdušná obrana jsou nesmírně důležitými nástroji pro rychlé obnovení spravedlivého míru.“
Jeden z amerických představitelů uvedl, že Bidenova administrativa loni varovala Rusko, že pokud Moskva získá a použije na Ukrajině balistické rakety dlouhého doletu, Washington poskytne Kyjevu stejné kapacity.
 |
Rusko získalo některé z těchto zbraní ze Severní Koreje a na Ukrajině už je použilo, uvedl zmíněný úředník, což prý přimělo Bidenovu administrativu, aby dala novým raketám dlouhého doletu zelenou. USA odmítly potvrdit poskynutí těchto raket Ukrajině do té doby, než je ukrajinská armáda skutečně využije v boji a než Kyjev schválí zveřejnění této informace.
Jeden z představitelů uvedl, že zbraně byly použity počátkem minulého týdne k úderu na letiště v Džankoji, městě na anektovaném ukrajinském poloostrově Krym. Znovu byly použity v noci východně od okupovaného města Berďansk. Videa na sociálních sítích minulý týden ukazovala výbuchy na tamním vojenském letišti, ale úředníci nechtěli potvrdit, že šlo o ATACMS.
První využití těchto zbraní Ukrajinou přišlo v době, kdy politická patová situace v americkém Kongresu na několik měsíců odložila schválení balíku pomoci Ukrajině, Izraeli a dalším spojencům ve výši 95 miliard dolarů. Ukrajina se potýká s akutním nedostatkem dělostřelectva a systémů protivzdušné obrany, a proto kvůli zpoždění financování ze strany USA munici omezuje.
Válka trvá už třetím rokem a Rusko využilo zpoždění v dodávkách amerických zbraní a vlastní převahy v palebné síle a personálu k zesílení útoků na východě Ukrajiny. Stále častěji používá satelitem naváděné klouzavé bomby – shazované z letadel z bezpečné vzdálenosti – k potírání ukrajinských sil sužovaných nedostatkem vojáků a munice.
Rakety středního doletu dodané loni Ukrajině a některé z nedávno zaslaných raket dlouhého doletu nesou kazetovou munici, která se při výstřelu otevírá ve vzduchu a vypouští stovky bomb namísto jediné hlavice. Jiné nedávno zaslané rakety mají jedinou hlavici.
Jedním z rozhodujících faktorů březnového rozhodnutí o zaslání zbraní byla schopnost americké armády začít nahrazovat starší ATACMS. Armáda nyní nakupuje přesné úderné střely, takže je pro ni pohodlnější vyřadit ATACMS z prodeje a poskytnout je Ukrajině, dodal nejmenovaný člen americké administrativy.
„Ve válce se někdy musíte aspoň udržet“
Poslední schválený balík americké pomoci může odvrátit porážku Ukrajiny, vítězství jí však zatím nezajistí, shodují se odborníci. „Ukrajině to dává perspektivu, že bude s to tento rok pokračovat ve válce,“ míní Michael Clarke, který vyučuje válečná studia na londýnské King’s College. „Někdy je to ve válce tak, že se v ní prostě musíte dokázat udržet. Musíte předejít tomu, abyste byli převálcováni,“ uvedl Clarke.
Také podle ředitele britského institutu RUSI Matthewa Savilla umožní americká podpora „patrně pouze stabilizovat ukrajinské pozice v tomto roce a začít přípravy na ukrajinské operace v roce 2025“. Rozdíl na frontě by mohl být znát už v následujících dnech.
Ukrajina se totiž díky vyhlídce dodávek nebude muset zdráhat uvolnit ze svých arzenálů šetřenou munici. Právě dělostřelecká munice je klíčová pro to, aby Ukrajina zastavila postup ruských vojsk. Vedle ní země potřebuje také protiletadlové střely, aby mohla ochránit civilní obyvatelstvo i infrastrukturu.
Ukrajinský opoziční poslanec Vadym Ivčenko se domnívá, že hlavním úkolem Ukrajiny pro tuto chvíli je udržet pozice, než v polovině léta dorazí hlavní objem přislíbené pomoci. Poté se Ukrajina může začít soustředit na to, aby získala zpět území, o něž nedávno přišla v Doněcké oblasti. Na konci léta by se podle něj mohla pokusit o protiofenzivu.
Někteří experti však pochybují, že Ukrajina v nejbližší době dokáže uskutečnit protiofenzivu, byť i v malém rozsahu. Stejně tak Rusko je podle analytiků po dvou letech válčení vyčerpáno a nemusí být s to do příštího roku uskutečnit ofenzivu, která by vedla k zásadnějším strategickým ziskům.
