Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tv„Bude to možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci nemateriální, jako je třeba podpora se zpravodajskými informacemi, případně technologiemi. Může to být ale i spolupráce obranného průmyslu, případně přenos některé výroby na ukrajinské území,“ poznamenal Pavel. „To všechno jsou věci, které souvisejí s obranyschopností,“ poznamenal.
Jako první podobnou dohodu s Ukrajinou podepsala v lednu Británie, dosud se podle Pavla připojilo sedm zemí, mimo jiné Německo, Itálie, Francie a dnes Lotyšsko. Pobaltská země s Ukrajinou podepsala desetiletou smlouvu, podle níž má poskytovat vojenskou pomoc ve výši 0,25 procenta svého hrubého domácího produktu.
„Ukrajina má zájem na tom, aby dostala co nejdříve příslib členství v Severoatlantické alianci (NATO), což za této situace je poněkud předčasné. Proto státy, které mají vůli s Ukrajinou blíže spolupracovat a poskytnout jí nějaké bezpečnostní záruky, tak s ní uzavírají bilaterální bezpečnostní dohody,“ doplnil Pavel.
Český prezident též hovořil o české iniciativě na nákup munice v zemích mimo EU, kterou předložil český premiér Petr Fiala na unijním summitu počátkem února. Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 000 granátů pro Ukrajince - půl milionu kusů ráže 155 milimetrů a 300 000 kusů 122 milimetrů. Britský list Financial Times na konci února napsal, že nákup 800 000 kusů munice by měl stát 1,5 miliardy dolarů (asi 35 miliard Kč).
Pavel se v Litvě setkal i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který podle něj zdůraznil, že země napadená Ruskem potřebuje především munici ráže 155 milimetrů. Česká iniciativa není jedinou, podobnou vyvíjí Estonsko, Británie, hovořila o ní i Francie, uvedl Pavel.
Ukrajina podle českého prezidenta očekává, že Rusko v letních měsících zahájí ofenzivu. „K tomu, aby ji (Ukrajinci) mohli udržet, případně zastavit, potřebují především dostatek dělostřelecké munice. Cílem je dostat ji na Ukrajinu v co největším počtu v co nejkratším čase,“ konstatoval Pavel.
Český poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v polovině března ČTK řekl, že první dodávky munice pořízené v rámci české iniciativy by měla napadená země dostat nejpozději v červnu.
K nákupu se dosud podle údajů české vlády a tisku připojila zhruba dvacítka zemí od Kanady přes Německo, Polsko, Lotyšsko, Litvu, Estonsko, Belgii, Finsko, Portugalsko, Švédsko, Norsko, Dánsko či Nizozemsko a Lucembursko až po Island nebo Slovinsko.
Při bilaterální schůzce Zelenskyj informoval Pavla také o potřebě zajištění prostředků pro chod energetické sítě, jako jsou generátory, transformátory a kogenerační jednotky (zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie). „Protože právě na energetickou infrastrukturu se teď Rusko zaměřuje nejvíce,“ dodal český prezident.
Dalším důležitým bodem summitu bylo podle Pavla byznysové fórum, kterého se zúčastnilo zhruba 1000 podnikatelů i akademiků. „Budou dojednány mnohé kontrakty, které budou pomáhat nejen firmám v členských zemích, ale i cílům, které si země Trojmoří stanovily,“ poznamenal.
