Západ býval námořní velmocí a jeho mocné loďstvo rozhodovalo o osudech národů. To přestává platit. Evropa se na světové lodní produkci podílí pouhými pěti procenty. USA jen 0,2 procenta. Prim hraje Asie: Čína, Japonsko a Jižní Korea společně stojí za více 90 procenty vyrobených plavidel.
Ukazuje to i listopadová zpráva pro americký Kongres. V roce 2022 měla Čína ve výrobě 1 794 velkých oceánských lodí. Jižní Korea 734, Japonsko 587, Evropa 319 a USA pouhých pět.
S trpkou zkušeností ponížení, které jí v minulosti způsobily opiové války a obrovská lodní síla západních impérií, Čína dělá vše pro to, aby měla na moři převahu. A daří se jí to. Její flotila komerčních i vojenských lodí je největší na světě. Podle uniklé zprávy amerického námořního zpravodajství jsou čínské výrobní kapacity 232krát větší než ty americké.
„Čína těží z masivního komerčního pracovního vytížení. Komerční lodní průmysl jí poskytuje obrovskou výhodu, co se týče kapacity výroby lodí,“ připustil v květnu kontradmirál Thomas J. Anderson. Upozornil, že americké námořnictvo nese na ramenou celou lodní výrobu USA. Často je jediným zákazníkem amerických loděnic.
Pentagon připouští, že americký lodní průmysl se stal pro obranu USA „klíčovou slabinou“. I americké námořnictvo je závislé na plavidlech vyrobených v Číně. Tři z deseti komerčních ropných tankerů, které využívá pro přepravu pohonných hmot, jsou čínské výroby. Stejně tak sedm z dvanácti nejnověji postavených lodí v rámci programu Maritime Security Fleet, uvádí listopadová zpráva pro Kongres.
Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) může Čína v případném vojenském konfliktu rychle opravovat vojenská plavidla právě díky svým početným loděnicím pro komerční lodě, v případě potřeby i navýšit jejich produkci. Takto USA dokázaly během druhé světové války vyrábět lodě rychleji, než je německé ponorky dovedly potápět.
Čínské vojenské námořnictvo financují ostatní
Čína má momentálně 370 bojových lodí, v roce 2030 by číslo podle predikcí mělo vystoupat na 435. USA stále mají převahu v letadlových a dalších sofistikovanějších armádních plavidlech, Čína se však jejich náskok rychle snaží dohnat. Na vodu spustilo už třetí letadlovou loď Fu-ťien.
 |
Satelitní záběry loděnice Ťiang-jan odhalily Fu-ťien zakotvenou vedle komerčních lodí. „Byli jsme zvyklí na nějakou úroveň oddělenosti mezi komerční a vojenskou stránkou věci. Tyto linie se ale stále více rozplývají,“ podotýká Matthew Funaiole z think-tanku Center for Strategic and International Studies. Číňané podle něj pravděpodobně přesouvají zdroje z civilní sféry do té vojenské.
Využívají přitom zájmů zahraničních firem. Například francouzská CMA CGM, třetí největší kontejnerová přepravní společnost na světě, s Čínou podepsala kontrakt na 16 lodí.
„Všechny tyto země, které nakupují lodě z Číny, jí platí loděnice, které bude využívat pro opravu své flotily během války,“ upozorňuje Thomas Shugart z Centra pro novou americkou bezpečnost. „Je to docela náročné sledovat.“
Blízký východ jako symptom potíží
USA se nyní potýkají s nedostatečnými prostředky, dlouhými lhůtami a chybějícími pracovníky, stejně jako s celkovým nezájmem Američanů o námořní službu. Ministr námořnictva USA Carlos Del Toro připustil, že Američany brzdí hledání pracovníků s potřebnou kvalifikací, omezení a regulace, zatímco Číňané se neštítí vyžadovat otrockou práci a využívají své demografické zdroje.
Podle magazínu Time odhaluje hlubší problémy americké námořní politiky i nasazení amerických letadlových lodí na Blízkém východě, momentálně především proti jemenským povstaleckým Húsíům. Plavidla zůstávají často v oblasti po delší dobu, než bylo původně plánováno. Nevrací se pak zpátky do doků na opravu v takové frekvenci, v jaké je to nutné. V případě letadlové lodi USS Dwight D. Eisenhower se tak údržba lodi kvůli většímu opotřebení protáhla ze 14 měsíců na 23.
Mnoho potenciálních námořníků se kvůli dlouhé a únavné době na moři radši nehlásí do služby. Cenné námořní rezervisty navíc USA využívaly pro pozemní úkony, čímž dochází k oslabení jejich výcviku i zkušeností z pobytu na palubě, dodává Time.
Húsiové též ukazují, že protilodní střelivo je stále dostupnější a účinnější. USA proti nim naopak používají cennou munici, která by jim mohla citelně chybět v případném vojenském konfliktu s Čínou.
